"Máš to u mě."

Předminulý týden jsem se vracela domů noční tramvají, seděla jsem a koukala z okna. Tramvaj byla plná, jak to tak u spojů jezdících jednou za půl hodiny bývá asi všude. Zhruba po třech minutách se nade mě začal naklánět jakýsi muž, zřejmě v (dost) dobré náladě, kvůli kterému o zastávku dříve děvče přede mnou vystoupilo, moc se jí nelíbilo, že se nad ní stále pohupuje. Ignorovala jsem ho, co to jen šlo. Pak se pokusil mě pohladit po vlasech, přidal k tomu kompliment na mou vizáž. "Můžete toho, prosím, nechat?" V ideálním světě by se usmál, omluvil a poodešel. "Já ti neublížim." Pak si zapálil nade mnou cigaretu. "Vadí ti to?" V té chvíli jsme zrovna stáli na centrálním přestupním uzlu, vedle nás v opačném směru tramvaj, jejíž řidič byl přímo naproti mně, mému okénku. Viděl, že se v tramvaji děje něco ne úplně příjemného, chytil můj pohled a očima se jakoby dotázal, zda je všechno v pořádku. Nakrabatila jsem čelo, přivřela oči a sevřela rty. Jemně kývnul a chopil se sluchátka v kabině. Co bylo dál, bohužel nevím, naše tramvaj se rozjela.

"Ne, klidně kuřte." Co jsem asi měla říct. A dělat. Měla jsem pocit, že je všem všechno jedno. "Češi..." byla reakce přátel, když jsem jim to pak vyprávěla. Bylo by to ale v Londýně nebo Paříži jiné? Nikdo se nechce do ničeho míchat, všichni chtějí svůj klid a bezpečí. Na své zastávce jsem tryskem vystoupila a modlila se, aby nešel za mnou. Nešel. Ale díval se na mě z tramvaje. Příště už v noci pojedu taxíkem, říkala jsem si při čekání na zelenou. Z ničeho nic ťuk-ťuk na mé rameno, málem jsem vyletěla z kůže. "Tys chodila na Budějárnu, viď?" Podrobila jsem mladého neznámého zkušebnímu testu otázek na profesory, prošel. Doprovodil mě domů, bydlí kousek. Mé srdce bylo stále v transu z jízdy tramvají, při které se ale vlastně nic nestalo.

Včera jsem se vracela domů kolem jedné. Už taxíkem. U jednoho mostu jsme stáli na semaforu, já se rozhlížela po noční Praze a byla ráda, že jsem v bezpečí. V tom jsem si všimla kluka. Toho kluka, co mě celou vyklepanou před dvěma týdny dovedl od tramvaje až domů. "Nasedni si!" Po tom, co jsme ho hodili domů, se pan taxikář rozesmál na celý vůz: "Tak tohle se mi ještě nikdy nestalo!" No, ani mně ne, pane řidiči...

Košile -

Diesel

, legíny -

H&M

, boty -

Baťa

, sako -

H&M

, taška -

H&M

, prsteny -

ANTIPEARLE

, sluneční brýle -

H&M

Škytavka.

Škytám už skoro dva dny v kuse (ok, s pauzami). Zadržování dechu nepomáhá, pití vody nepomáhá, nikomu se mě nepodařilo vyděsit... Nějaké další babské rady? Zítra píšu maturitní písemku, tak nechci rušit spolužáky škytáním ; )

P.S.: Držte mi palce.

A tady jdu milé paní fotografce ukázat nejoblíbenější sponku s kotvou, oh yeah!

Kabát - Mango, svetr - Zara, šortky - Gap, punčocháče - Asos, boty - Baťa, taška - Akela, sponka - Accessorize, prsten - Banana Republic od

Loli

(vyhrála, heč)

Dobrý den, jaro!

Moje prosby byly vyslyšeny. To pravé jaro je konečně tady. Chytám slunce, létám do zdí, jezdím vlakem na výlet do truhlářství... Znáte to, ne? Jo a nosím žlutou! Tedy oficiálně okrovou. (a taky záclony - podle mých spolužáků) No, dnes se bohužel žádného elaborátu nedočkáte, jdu využít zbytky dnešních paprsků!

Krajkované tílko - H&M, šortky - H&M, punčocháče - Asos, boty - Baťa, taška - H&M, brýle - H&M, kabát - secondhand