#LindexFriends

Předevčírem se konala rozkošná akce pod taktovkou Lindexu. Začalo to v showroomu Lindexu, kde jsme dostali rázný a všemi blogery (hlavně Inou, mrk mrk) milovaný pokyn vemte si, co chcete. Já z Lindexu popravdě moc oblečení nemám, jen prádlo (a toho zas poskrovnu úplně není, dobrá). Klasicky jsem teda koukala po materiálech a věřte, nebo ne, pár viskózek se tam našlo! Ale nebudu vám lhát, odcházela jsem opět překvapivě se spodním prádlem a to vám tu předvádět úplně nebudu, ale doporučím vám - zajděte si pro pár valentýnských pavučinek nebo košíků, dámy. Zato na mně určitě často uvidíte tuhle LEDVINKU, jó, čtete správně, ledvinku. Po zacvaknutí se hned odcvakávala, ale můj milý Hulk Jan to silou roztáhl a spravil. No a taky tyhle zrcadlové lenonky, u kterých jsem v šoku, že se správně píšou s jedním n.

Potom jsme se přesunuli do Bistroteky, kde nás čekaly valentýnské krabičky se srdíčky a překvapením uvnitř. O jídle se tu raději ani rozvášňovat nebudu, protože och, ten tuňák, ach, ten telecí T-bone steak, och, ta pražma, ach, ta argentinská svíčková, och, ten mořský vlk, ach, to prosciutto, och... A končíme, nevidím si přes sliny na klávesnici. Co vy, Lindexujete? : )

P.S.: V tom showroomu hrála má oblíbená Walk Of Life, když jsem přišla = okamžitá radost!

Pouštní

Před měsícem jsem se vám svěřila s tím, že skoro nic jiného než tuhle mikinu nenosím. A zůstalo u toho, barva mi skvěle sedí, nedávno jsem si k ní v Háemku koupila ladící ponožky a o ještě nedávněji tuhle kabelku. Byl to jeden z těch mám? nemám? nákupů, kdy si člověk není jistý ničím, ani svým vlastním jménem. Orientální část mě se bohuželdík naorientovala jen a pouze na nabytí této naprosto nepostradatelné věcičky. Doufám, že mi rozumíte.

Boty tohoto typu nosí můj táta a mně se taky zalíbily, tak jsem je hledala ve 37. Anglicky se jim říká chukka boots. Ten název chukka pochází z póla (toho zvláštního perského sportu na koních, kterému ne zcela rozumím), kde je zápas rozdělen na 6 (nebo 4 nebo 8) úseků - a jeden úsek, tzv. [čaka] (či chukka) trvá 7 minut, odděluje je tři čtyři minutky dlouhá přestávka. A těmhle mým se konkrétněji říká desert boots a jsou jedinou podmnožinou chukka boots. Podobně jako chinos se staly populární po druhé světové válce, kdy si je vojáci vezli z války domů. V padesátkách se staly nepostradatelnou součástí všech tehdejších fešáků. Tyhle pouštňáky mají vždycky gumovou podrážku a jsou vždycky semišové. Kdežto "čaky" jsou z různých kůží (většinou hladkých) a podrážku můžou mít taky koženou. Hned víme víc!

P.S.: Konečně mám něco pouštního, moje extrémně vysušená a rozpálená kůže už chtěla parťáka. Pamatujete si na mou fotku z poušti?

Mikina -

Stella McCartney x adidas

Tričko -

&other stories

Džíny -

H&M

Boty -

MOSS COPENHAGEN

Ponožky -

H&M

Kabelka -

Primark

Offline

V pátek večer jsme s Janem šli do Archy na EKG, nečekala jsem od toho vlastně zhola nic, o to víc to pak vlastně bylo dobrý. Potom jsme si dali nějakou tu skleničku vína a já dostala chuť na smažák z Václaváku, prý to tu mám zmínit. Smažák jsem si dala, s majonézou, jasně, pak nás čekala FAMU Mikulášská. Naposledy jsem teda nějak sáhla na mobil kvuli fejsáči a instáči kolem desátý, pak už jen obligátní smska mamince a tím to haslo.

Usnuli jsme kolem třetí v noci, vstali asi v 7:20, zmatená snídaně a klasicky skvělé sobotní vajíčko na hniličku (hnilička byla přezrálá měkká až kašovitá hručka, vejce po 4.5 minutách vaření ji teda konzistencní připomíná). A hnilička je i hanlivé označení pro slabocha, takže až zas někdo nebude chtít někam jít nebo něco udělat, tak mu můžete nadávat do hniliček. Ten mobil jsem si nechala ráno u chlapce v autě a zjistila to asi až po hodině a půl, když už byl na půl cesty do Olomouce. Nedá se svítit, budu bez mobilu.

Karty na stůl, nebyla jsem bez mobilu zcela, jen bez kontaktů, bez internetů, bez her, bez online interakce. Maminka mi půjčila svůj mobil, do kterého jsem si uložila akorát tak číslo na kluka a na kamarádku, ke které jsem na víkend jela. Víte, jak to bylo krásný? Na začátku sice panika, strach, nejistota, co budu dělat, ale pak to byl klid a pohoda. Ve vlaku jsem si četla celých 70 minut bez nutkání se podívat na nový statusy a fotky (stejně bych jen v duchu nadávala na signál na kolejích v polích). Hráli jsme si s pejsky a činčilami, vařili (dochucovali...) dýňový krém, seznamovali se na zámku (ze kterého je "music club") a dýchali čistý vzduch. Je dobrý čas od času, třeba i nechtěně jako já, vypnout a odložit všechny internety a +- všechnu elektroniku (kardiostimulátor nechte zapnutý).

P.S.: Pivo není mé, to bych nedala.

P.P.S.: Jedna bonusovka jen pro vás.

P.P.P.S.: Na předposlední fotce vidíte kus věnce, který jsem si vlastnoručně ozdobila na skvělém IKEA workshopu minulý týden, cítila jsem se jak největší šikulka! ; )) A ty lištičky potřebujete.

Sukně -

Isabel Marant pour H&M

Top -

Zara

Svetr -

Benetton

Kabát -

ASOS

Kabelka -

H&M

Boty -

G-Star RAW

z

Answear.cz

Punčocháče - vůbec nevim odkud, ale zatrhly se a nesnášim to, tak jsem si pak šla koupit záložní skoro stejný

Penti

(na

Václaváku

)

Prsten -

ANTIPEARLE

Balonkové království

Strávit sobotní dopoledne v naprosto prázdné budově Mánesa a ještě se přiučit něco o focení? Na to nešlo nekývnout i přes nekřesťansky brzkou hodinu (10 ráno!) a bolavá záda. Canon uspořádal (prakticky jen pro Lucku, Adlu, Paulu a mě) krásný workshop se slovenskou fotografkou Petrou Ficovou /dvorní fotografka Darinky/ a neuvěřitelně rozkošnou patnáctiletou (!!) modelkou. A přítomny byly i nádherné šaty například od Jany Mikešové, Ivany Kaňovské a dalších hvězd. Já se zamilovala do těchto zelených od Kateřiny Geislerové, ke kterým mi ale zjevně pár centimetrů chybí. Ale střih je to přesně ten můj oblíbený! A ta zelená mi taky docela jde, no ne? : )

Ten prostor je tak skvělej, chci tam žít. Evidentně jsme musely vypadat dost zábavně, protože po nás neustále pokukovali všelijací turisti, občas si i to naše blogerko-fotografko-modelkovské aranžmá fotili. Při odcházení jsem se dotázala, zda si jeden velikánský trs balónků můžu vzít. "No jasně, co my s tím tady!" Ooooh, balónky! Věděli jste, že jeden velký

balon

je buď právě

balon

nebo i

balón

, ale malé

balónky

nejsou

balonky

? A zábavná

balonková

příhoda je zas s krátkým óčkem. A máte to.