Sandra Kisić

Po asi tříletém přemlouvání ze všech stran rozjíždím i já konečně svůj votoč vohoz (za velikánské pomoci Anny a Lindy, které se mnou třídily, psaly a fotily). Mám na prodej přes 300 věcí, nafoceno asi 150, ale to nahrávání jde holt pomalu + hned jak něco nahraju, někdo se ozve, takže trilióny zpráv, však to spousta z vás určitě zná. Takže bedlivě sledujte a buďte ve střehu! Hodně věcí, co už tu na mně bylo vyfoceno, tam bude, spolu s horou věcí, co jste ještě nikdy ani neviděli. Yay!

Jinak tyhle indiánské Vansky tam ještě nějakou chvíli rozhodně neskončí, protože jsou jak bačkůrky. Cítím se pak trochu provinile, když si jdu po Václaváku a mám pocit, že mám na sobě domácí papuče, zatímco ostatní buď mrznou v teniskách, nebo si lámou nohy na šteklích... a nebo radějí sedí doma, protože kterej blázen (krom pejskařů) by dobrovolně šel do tohohle mrazu. Já vim, je teprve nula (a neříkejte mi, že bude hůř, nechci to slyšet), ale od letoška zavádím příjemný leden v deseti stupních. Jste pro?

Mikina -

Isabel Marant x H&M

, kabát -

H&M

, džíny -

GANT

, boty -

Vans

, taška -

Matt&Nat

& & & fotky -

Honza Kuča

(lajk, lajk!)

Mozartovi rozumějí Pražané, mně listí, každej má něco. A na procházku listím a pomalu umírající trávou není lepšího času než začátek letošního listopadu, kdy je přes den ještě těch 10-12 stupňů. Kozajdy jsem si nedávno vysnila, a ač jsem se bála, že mi nebudou přes lýtko, protože mi většina kozaček přes ně jednoduše není, opak byl pravdou - a díky elastickému neoprenu můžu i já být králem nadkolenních bot. Krátké sako prohlašuju úlovkem letošního podzimu, mám pocit, že jde opravdu ke všemu stejně jako ty šortky, které bych nosila denně. Koupila jsem si je v drážďanské Zaře, kde byly (překvapivě) o dvě stovky levnější než v té pražské - a to ušetření dvou stovek prakticky zaplatilo cestu. O tílku z viskózy škoda mluvit, o mém nejoblíbenějším materiálu tu toho bylo až až. Nemůžu se dočkat chvíle, až Asos (nebo Zoot, Yoox, ba kdokoliv) přidá do filtrů u oblečení materiál. Co na tom, že si můžu vybrat barvu, velikost a značku, když na mě po rozkliknutí vyskočí zas nějaký polyester.

Taška je od kanadské značky Matt&Nat, která je vegan friendly, eco friendly a říká o sobě, že je designcentrická. Nemají rádi ubližování zvířatům a záleží jím na blahu naší planety, proto je u nich základním pravidlem nepoužívat kůži k výrobě svých tašek. Recyklují jak blázen, podšívky jsou z plastových lahví, používají korek a v budoucnu se můžeme těšit i na recyklovaná kola od kol (haha, kola od kol, jasně, že mám na mysli duše). Na jejich webu jsou tašky skoro úplně vyprodané, proto doporučuju objednat si je na Asosu, kde mají velký výběr a většina je zlevněná na půlku.

P.S.: Koukám si tak na statistiky, odkud ke mně kdo chodí... A heleme se, jedna paní učitelka si ke mně našla taky cestu (a taky k Michelle - u té si přečtěte poslední článek a běda, pokud se v něm uvidíte).