Balonkové království

Strávit sobotní dopoledne v naprosto prázdné budově Mánesa a ještě se přiučit něco o focení? Na to nešlo nekývnout i přes nekřesťansky brzkou hodinu (10 ráno!) a bolavá záda. Canon uspořádal (prakticky jen pro Lucku, Adlu, Paulu a mě) krásný workshop se slovenskou fotografkou Petrou Ficovou /dvorní fotografka Darinky/ a neuvěřitelně rozkošnou patnáctiletou (!!) modelkou. A přítomny byly i nádherné šaty například od Jany Mikešové, Ivany Kaňovské a dalších hvězd. Já se zamilovala do těchto zelených od Kateřiny Geislerové, ke kterým mi ale zjevně pár centimetrů chybí. Ale střih je to přesně ten můj oblíbený! A ta zelená mi taky docela jde, no ne? : )

Ten prostor je tak skvělej, chci tam žít. Evidentně jsme musely vypadat dost zábavně, protože po nás neustále pokukovali všelijací turisti, občas si i to naše blogerko-fotografko-modelkovské aranžmá fotili. Při odcházení jsem se dotázala, zda si jeden velikánský trs balónků můžu vzít. "No jasně, co my s tím tady!" Ooooh, balónky! Věděli jste, že jeden velký

balon

je buď právě

balon

nebo i

balón

, ale malé

balónky

nejsou

balonky

? A zábavná

balonková

příhoda je zas s krátkým óčkem. A máte to.

Švédský crossfit

Úterka jsem se nemohla týden dočkat a pak se mi do té tělocvičny skoro ani nechtělo. Byla jsem už týden doma zahrabaná v ekonomii, ale na úterní H&M crossfit jsem kývla - aspoň se trochu odreaguju od všech těch nabídek a poptávek. Našimi trenéry byli Martina a Juraj, kteří nás, mám pocit, chtěli zabít. Ba ne, žertuju, ale nohy mě trochu bolely ještě včera - a to jsem (překvapivě) skončila na posledním místě. Juraj tvrdil, že to prý proto, že jsem to dělala poctivě. Ha, no nevim, ale docela mě to bavilo, tak možná zas někdy. Dnes začala Olympiáda, doufám, že všichni sledujete ty nádherné věci, co si Rusko připravilo pro sportovce a novináře (wc mísy vedle sebe, kohoutková voda v barvě moči, nedodělané chodníky, toulaví psi), občas to opravdu stojí za to. No a švédský tým tam bude v úboru od H&M - a kolekci tím inspirovanou teď najdete klasicky v obchodech (já si třeba přivlastnila tenhle vlněný pánský svetr v XS a paráda).

Inu, po náročných deseti minutách jsme padli jako hrušky všude kolem. Na čem jsem já mohla oči nechat, bylo jídlo od Kitti (kterou mimochodem moc ráda čtu na Fashionbooku). Sendviče s pečenou dýní, sýrové koule, jednohubky s celerovo-mrkvovou pomazánkou a pomerančem, ovocné špízy s rukolou... Mmmmm.

P.S.: Sledujte tu perforovanou mikinu z H&M Sport, co mám na sobě. Budu ji nosit i normálně mezi ten prostý lid a tvrdit, že to S znamená Sandra a ne sport.

P.P.S.: Pamatujete si (například ze základky) na švédskou bednu? Zajímalo mě, proč se jí říká švédská... A je to silně nečekané: vynalezl ji Švéd. Sledujete Olympiádu?

Isabel Marant pour H&M

Určitě jste toho o této šarmantní kolekci Francouzky Isabel Marant pro H&M četli a slyšeli víc, než je zdrávo, tak se budu soustředit (jak netradičně) pouze na sebe. Od bot jsem toho moc nečekala /na rozdíl od Margiely pro H&M, odkud jsem si odnesla tři páry/, ale nakonec si ty lodičky s flitry ukradly mé srdce jen pro sebe. Jako kdyby volaly "straky, skočte do nás!" a takovému volání botových sirén nejde odolat. Ty svetry, co máme na první fotce, jsou skvělý na doma k telce, zahřejou i v tom nejchladnějším listopadu (který zcela jistě není letos) a cítím se v něm jako něco mezi lamou a pulim /rasa, jejíž název jsem do včerejška neznala, dík!/ - takže takovej must-have do studené chatičky. Stříbrný náramek za necelých šest stovek potřebujete jak vy, tak já, bez debaty. Oboustranná bunda se v šatníku taky neztratí - a za jedny peníze tak máte prakticky dvě bundy, takže to berte tak, že si kupujete dvě bundy s 50% slevou, které vám ve skříni ale zaberou polovičku místa, co by zabraly dvě. Dobrý, ne? Je vidět, že jsem maturovala z matematiky, co.

Skvělou zprávou pro nás, co měříme o ždibet víc než metr a půl, je to, že ty holčičí a klučičí boty jsou snad až do 39 a oblečení u děvčat až do 170 cm /ehm, super, v patnácti letech mají děvenky měřit metr sedmde, paráda/, takže se do všeho vejdeme skoro všechny a všichni. Merci pour cela, Isabel! Aneb hurá do H&M Na Příkopě čtrnáctého listopadu!

Jsem hrozná, ale stejně jako minule jsem nemohla odolat cateringu Zátiší. Sendviče s grilovanou zeleninou a guacamole, mini hamburgery, dokonale šťavnaté hranolky s domácí majonézou, zas ta pistáciová (a tentokrát i jahodová!) zmrzlina, mini větrníčky a mini indiánky a mini laskonky, jednohubky z řepy a taky mini lívanečky se šunkou... Neříkejte, že vy byste jim to tam nechali. Vidím, jak vám teče slina! ; )) Jo a ty květiny, ach!

">

Na samém konci tu máme

Paulíny

approval! : )

Fotky mě s

Martynem

jsou od

Terézii

a

Adlinky

. : )

Jednou vlasy sežehla si...

Tento týden jsem se čtyřikrát vrátila domů kolem čtvrté, okouzlila Pavla Opočenského (trochu mne teď s odstupem času děsí, že jsem s ním strávila skoro hodinku), vypila nejvíc zlatých tequil a zakuckala se ze skořice, shořely mi vlasy... No znáte to, prosinec.

V úterý byla vernisáž Davida LaChapella v Rudolfinu, na výstavu si určitě zajděte, sto třicet káčé za taková díla není vůbec moc. Překrásný černoch lomeno černoška s dlouhými blond vlasy a podpatky pravděpodobně většími než jeho penis, LaChapelle vypadající značně použitě a banda blogerů. Klasika. A samozřejmě taky Pája Opočenský!

Na sobě jsem měla šaty H&M (děkuji showroomu), čelenku z H&M (Myslbek, 249,-, mají ji i v bílé), boty z Asosu a náhrdelník z Manga.

Vypadá trochu jako Johnny Depp.

Ve čtvrtek se konala dekadentní Limbo Club Night, kde sice nebyl žádný (zne)uživatel nezletilých dívek, zato tam byli troubící liliputáni, cirkusoví pudlové, Bruno Ferrari, pan Vejce, měsíc nemytá dáma... a stovky svíček, které pro mě byly osudové, jelikož mi zapálily vlasy. Napsala jsem o tom článek na Kraus magazín cézet, takže si těch pár odstavců přečtěte tam. Ani jedno oko nezůstane suché! Po půl hodině už jsem ten traumatický zážitek neviděla tak tragicky. Seděla jsem u Marka Vašuta v maskérně a stěžovala si na uhořelé vlasy. "Ser na vlasy, Sandro. Ser na ně, ti říkám," zněla jeho slova podpory.

P.S.: Více o Limbo Club Night v článku Olgy Path Štiplové.