Vápno s vlaštovkami

Ředitelka vápenky přijela do Chorvatska trochu se opálit a zaplavat si. Snad ze mě bude za měsíc a půl menší sýr. Nebo spíš tmavší. Proboha, zamotávám se do toho, no nic. Nikdy mě moc nebavily VĚCI na oblečení. Myšleno ptáci, zmrzliny, lodičky, kola, lízátka a jiné sladkosti, rtěnky a podobně. Ale pak jsem přijela k moři, kamarádka se vytasila s tímhle vlaštovkovým overalem za třicet korun z eBaye, že jí prý dělá racka. Říkáte si, ha, co to je racek?! Inu, možná znáte racka pod jiným názvem. Naštěstí je kamarádka o pár čísel vyšší, takže mně se nic nikam nezařezává. A i ty vlaštovky se mi líbí.

Jinak první pracovní týden zatím, *ťuk ťuk*, jde jak po drátkách. Sedmnáctiletá čivava, občasné střevní potíže (ne moje) a smůla z borovice na řidítkách mého vypůjčeného kola. A jehličí všude ve vlasech.

Sandály - Caterpillar, taštička - COS, náramek - Mango

Vysněné

Dlouho jsem sháněla nějaké podobné sandály, akorát jsem na ně měla trilion požadavků. Aby byly kožené. Aby mi z nich nevyklouzávala noha. Aby měly nějaké zajímavé zdobeníčko. Aby mi nepřesekávaly kotník - a aby tím pádem mé nohy nevypadaly, že mají ani ne půl metru. Aby nestály víc než tisícovku. A aby byly pohodlné... Kamarádka mě zatáhla do Benetton/Sisley outletu ve Štěrboholech, kde mé oko spočinulo právě na těchto sandálech. Milé, malé šestatřicítky, nikomu prý nebyly, každá ženská na ně smutně koukala, tvrdila paní prodavačka. Ejhle, mně jsou. Ejhle, čtyři stovky. Ejhle, už jsem u pokladny, paráda. Tak mám zas jednou nový boty...