Koupelnové třpytky

Sadám jsem nikdy neholdovala, ať už jde o set na manikúru nebo o dámský kostým, radši si všechno mišmašově namíchám sama - od müsli až po šperky a kosmetiku. Jediné, čemu vždy ale propadnu, jsou výhodná balení sladkostí! : ) To se snad pochopit dá. Šperky si většinou vybírám podle nálady a toho, co mi doma zrovna padne do oka. Když jsem někde v cizině na výletě a zjistím, že jsem si zapomněla jeden ze svých oblíbených prstenů doma, tak je mi nejhůř (pocit přirovnatelný ulítlému letadlu). Pak nezbývá než si najít v místním obchodě alespoň chvilkovou náhradu (či dokonce i osudovou lásku), nebo se kousat pět dní do rtu. Takhle jsem v pondělí vylítla ven naprosto bez šperků, cítila jsem se jak nahá. Samosebou jsem musela skočit do H&M, abych na sebe měla _aspoň něco_, nějakej ten šperčíček, pak ale člověk kouká na všechny ty prsteny a náhrdelníky a řetízky a náušnice a neví co. Máte to tak taky? Nakonec se mi v mžiku podařilo odejít i s náhrdelníkem i s prsteny i s náušnicemi. Nešlo to tam nechat /a asi pět minut jsem přemýšlela nad změnou, co je jinak!

A cestovním sadám kosmetiky se člověk nevyhne, ačkoliv mně se to zatím docela úspěšně dařilo. Ale pak se mi do rukou dostala taštička Estée Lauder s denním i nočním krémem, nočním sérem, řasenkou a tužkou na oči. Nějak se spíš než maskování svého obličeje teď věnuju péči o něj, takže všechny mejkapy, BB a CC krémy házím za sebe, přecházím na krémy a séra a zůstávám u tří kroků a svět je v rovnováze. Btw, u aplikace toho nočního séra si vždycky představuju, že je mi čtyřicet a že jsem plná smutku ze svých vrásek a pleti celkově... Až po chvíli si uvědomim, že takhle vlastně přece nikdy vrásky mít nebudu. A basta. P.S.: Čím víc spíte, tím míň bude vaše pleť stárnout. Takže si teď dejte dvacet, prosím!

Třpytková kočička

V pátek jsem jela do Karlových Varů, prošla se po kolonádě (sakra, zapomněla jsem koupit oplatky), mrkla na Vřídlo (ale nenapila se) a pak zašla na oběd do místního The Pub. Tak si tak přemýšlím, co si dám, na co mám chuť, že by těstoviny, mmmm... "Dej si burger, vypadáš tak jako burgerově." - PROSIM? - "No né, to byl jako kompliment. Že vypadáš jako drsná holka, co si dá burger. Žádná salátová bitch." No dobrá, měl pravdu, dala jsem si tedy burger a uvědomila si, že fakt nejsem salátová bitch. Já jsem totiž třpytková bitch. Jakmile jsou někde a na něčem třpytky nebo flitry (a nebo se to jen prostě leskne), musím to mít. Snažím se ale myslet racionálně a nekupovat si zas každou hloupost à la holešovická tržnice. Tady je taková kolážička I-need-this věcí, něco z toho už mám, něco ke mně letí a nad zbytkem přemýšlím. (Co z toho nutně potřebuju, nevíte?)

P.S.: Sarenza má do pondělí 50% slevu na Conversky a toho je třeba využít!