Papírová loďka

Tahle taška je jednou z těch věcí, na které se koukáte dny a týdny a dokonce i měsíce, přemýšlíte, zvažujete, radíte se, nevíte... A pak najednou víte a klikáte a platíte. Občas si něco objednám a zapomenu na to, pak mě čeká na poště příjemné překvapení. U lodičky jsem ale byla jak na trní. Nelituju jediné koruny (libry), poslední dobou ji nosím opravdu často a baví mě /a to hodně/. Bála jsem se trochu, že se do ní nic nevejde, ale v klidu tam dám klíče, malou peněženku, karty, sluchátka, mobil, propisku, rtěnku a antibakteriální gel. Tak dobrý.

Je to Moschino (Cheap&Chic, no stress), ale objednala jsem si ji z Asosu, protože na oficiálních stránkách už byla vyprodaná (a taky protože má Asos poštu zadarmo, nó). K pruhovanému tričku nebo šatům bude nejlepší a k moři naprosto dokonalá, mám pocit, že si jinou tašku v létě skoro ani nevezmu. : )

Fotky má na svědomí

Honza Skrášek

, dík!

Nemám zrak jak ostříž

Mí rodiče brýle nenosili, ani jako malí, ani jako velcí. Celou základku (ano, celých pět tříd) jsem i já viděla dobře. Ale někdy v sekundě na gymplu už jsem musela mhouřit oči, abych na tu tabuli viděla. Takže jsem ve svých 12 či 13 letech dostala první brýle. Červené plastové obroučky, byly moc fajn, pak jsem někdy ve 14 nebo 15 zatoužila po jiných, tak přišly tmavě modré kovové obroučky, ty taky byly super, ale bohužel se mi někdy v 18 rozbily v autobuse cestou do Chorvatska. A stejně už jsem je ani moc nenosila. Jakto? No... od patnácti nosím čočky. Čočky mám od září 2007, tehdy jsme jeli se třídou do Barcelony a Katalánska, dioptrické sluneční brýle nesnáším, takže čočky byly jedinou volbou.

Tyhle Ray Bany mám už rok, nejdřív jsem si myslela, že je budu nosit jen doma po večerech, o víkendu a během nějakých problémů s očima /ječná zrna, spojivky, ekzém a podobně/, ale staly se takovou stálicí, že je střídám s čočkami skoro půl na půl. Kupovali jsme je s tátou v Grand Optical, dlouho jsem se nemohla rozhodnout, ale personál se mnou byl trpělivý, tak jsem si po dvou týdnech vybírání domů odnesla tyhle a jsem za to hrozně ráda. A přijde mi, že na mně vypadají docela (dost) dobře, co říkáte? : )

Čočky. Jó, za čočky jsem opravdu ráda. Čtení, ležení u telky, běhání a jiné sporty, cestování, koukání z výšky dolů bez strachu, že mi brýle spadnou... Na začátku mi samozřejmě trvalo se naučit aplikaci, pak jsem se vykašlala na návod (čočku na ukazováček, rozevřít oko, koukat na čočku, nasadit na rohovku, zavřít oko, otevřít, hotovo) a rozhodla se to zkusit po svém. Dám si čočku na prst, koukám někam pryč, dám ji na bělmo a pak ji jen posunu lehkým tlakem na kůži pod okem a je to. Nikoho k tomu samozřejmě nenabádám, pro mě je to ale už skoro šest let rutinou. Jednodenní čočky jsem zkoušela a skončila jsem akorát tak s krvavýma očima a naštvaná. Stačí si jemně promnout oko a už je venku. Blbý. Proto mám nejradši měsíční čočky, s těmi mými můžu i usnout a mnout si oči a dobrý. A vyndavají se jednoduše i bez zrcadla. Vždycky je objednávám z e-shopu Vaše čočky, protože miluju dárky k nákupu (a cestovní roztoky se hodí!) a protože je to nejrychlejší, nemusim čekat týden. Dneska objednám, zítra je mám, teď mají i kamennou prodejnu s internetovými cenami, takže není co řešit. Proč si nekupuju čočky v optikách nebo u oftalmologa? Protože to stojí dvakrát i třikrát víc než na netu. Nuda. Jasně, samozřejmě, že chodím jednou ročně na kontrolu, ale dioptrie už mám asi 4 roky furt stejné (-2.25 a -1.75), takže objednávám docela na jistotu. Čočky už těch šest let používám taky stále stejné (Air Optix), roztoky mi jsou dost jedno, nikdy jsem s žádným neměla problém, ale nejčastěji beru tenhle. U moře jsem s čočkami taky spokojená, nikdy mi nevypadly, slaná voda je spíš přitiskne víc na oko (zato v bazénu by vám mohly vypadnout), vim, co říkám, jsem u moře dva měsíce a potápím se a tak vůbec! : )

Posledním přírustkem mého dioptrického arzenálu jsou tyhle brýle, které jsem ukradla Harrymu. Ne, dobře, jsou z Gantu - z kolekce Michaela Bastiana. I tady jsem se dlouho rozhodovala , ale nakonec - po konzultaci s půlkou mého světa - jsem se rozhodla pro tyhle kulaté. Jo, jsou docela extravagantní, ale přemýšlela jsem, které z těchto čtyř (podobné prvním mám, druhé mi padaly z nosu, srdíčka má dneska každej...), tak mě nelynčujte za můj výběr, já jsem spokojená! A vo vo vo tom to je. V Berlíně a Londýně kulaté brýle nosí všichni, mně se to líbí, tak se teď budou nosit i v Praze!

Foceno na šatech z Gantu. : )

Okouzlující záře!

Protože mám citlivou pleť a problémy s ekzémem, tak se často bojím používat většinu věcí z drogerky, jelikož mi prostě většinou nedělají dobře. Ale musím přiznat, že někdy se holt nechám zlákat krásným balením. Ale je pravda, že když má něco extra hezký balení, tak je to většinou (aspoň pro mě) fakt špatný - jako například Anatomicals - super zábavný balení, ale moje kůže teda nejásá. Naštěstí tahle Glam Glow jílová maska je jednou z těch mála výjimek, co mají hezký balení a i fungujou. A když vás krabička po otevření pozdraví "hello sexy," není co řešit. V návodu jsem se dočetla, že se dočkám mravenčení, tak nějaký mravenčení, prosim vás, to bude v klidu. Nó! Docela hardcore mravenčení to bylo, vám povim! Na druhou stranu jsem pak pleť měla nádhernou, opravdu jak všechny ty americký celebritky, co to používají /Katy Perry & Jennifer Aniston třeba, aww/.

Jednoduše vezmete trošku toho bahna prstem, rozetřete po obličeji + dekoltu (a klidně třeba i jen na nos, kde jen budete chtít), po deseti minutách smyjte a zamávejte svým pórům a vráskám, teď je dva tři dny neuvidíte. Maska je vcelku tmavě zelená, ale jak schne, tak jde skoro až doběla. Myslím, že slečny s mastnější pletí už tuhle masku jen tak z rukou nedají, já se svojí suchou pak musím hydratovat jak blázen, takže ji používám jen na nos a bradu, na obličeji vypadá takhle. No a po otevření vydrží dva roky (nojo, já vim, ty parabeny, ale aspoň to nemusim po půl roce vyhazovat jako půlku věcí). Ještě bych chtěla zkusit bílou verzi, i když ta černá má hezčí balení. Jo a seženete ji v Douglasu za 1290,- káčé /což je míň než na ofiko stránkách, nechápu, GoPro v Alze taky stojí míň než na stránkách, mhmm/.

A nezmoknu!

Věděla jsem, že letos bude jenom pršet, proto jsem si prozřetelně minulý týden odnesla domů z Destroy tyhle gumové boty. Pamatuju si, že když jsem byla malá, nic mě nebavilo víc, než skákání do kaluží. Maminky tohle dětem často zakazují, což mi přijde hloupý, naštěstí ta moje mě v tom naopak podporovala. Hlavní je, aby dítě bylo šťastný, no ne? ; ) No. Takže konečně zase můžu skákat do kaluží, tančit a zpívat si v dešti. Dneska jsem byla, dá se říct, komplet voděodolná. Gumové boty, pláštěnka a průhledný deštník. Miluju průhledné deštníky! Fotky trochu netradičně na iPhone, ale snad se pro tentokrát nic nestane! ; )

P.S.: Znáte ten song od La Roux? Bulletproof? Jo? Tak já jsem dneska waterproof.

Pláštěnka - Mango, deštník - Asos, legíny - H&M, boty - Mel