Včera jsme byli na Dívčích hradech vyvenčit pejska a než byste řekli švec, byla tma. Už o půl páté. Poprvé jsme na Dívčích hradech byli před 74 týdny. To je doba, co? Vzpomenete si vůbec, co jste dělali před rokem a půl? Čas utíká neuvěřitelně, přišlo mi to teda vždycky jako klišé, ale když si o krok ustoupíte a uvědomíte si, co všechno se stalo za posledních pár let ve vašich životech, tak je to docela síla. A paráda taky. Já nemůžu věřit tomu, že studuju vysokou školu už pátým rokem, i když ten loňský se asi zcela nepočítá, to jsem měla rok voraz. Pět let základky, osm let gymplu, pak takových šest let vejšky - a co bude pak? To se asi nechme překvapit. Nebo už pro mě máte nějaké tipy, triky, rady a ideální povolání? : )
P.S.: Hlavně nikdy nelitujte ničeho, co jste (ne)udělali, je to (už) zbytečný. Přeci. Sama se tímhle řídím a zatím to funguje skvěle.
