Centre Pompidou

Máte rádi moderní umění? Já jak co. V Centre Pompidou jsem si úplně nebyla jistá ničím. Jo, byla jsem ráda, že jsem tam našla jeden obraz mého oblíbeného Marka Rothka, pár obrazů mě zaujalo, Duchampovu Fontánu jsem si dala podruhé (poprvé 3 roky zpátky v Tate Modern) a pak jsem jen nechápala. Tmavá místnost, ve které se na zeď projektují náhodná čísla - 74.5, 12, 20, 35 000 a další a další, přičemž nějaký Španěl je i přeříkává. Fajn. Vzorník barev z Bauhausu. A teď nemám na mysli tu výmarskou školu. Roztavené plastové folie. Asi to není úplně pro mě. Neříkám, některá díla jsem viděla moc ráda, ale i tak mě jiná muzea a galerie nadchly více. Ale pokud chcete vidět všechna ta mistrovská díla, která mají na svědomí Picasso, Miró, Pollock, Dalí, Warhol, Starck, Kandinsky, Matisse a jiní, tak se sem asi stavte. Přece jen je sem (stejně jako do ostatních muzeí typu Louvre, Orangerie a Orsay) vstup do 26 let zdarma, tak to by bylo nevyužít toho!

Tam člověka asi nic nepřekvapí. Vyjma mých rtů. Rtěnka od MAC, hodně tmavě fialová - odstín s názvem Smoked Purple to jen potvrzuje, je to fialová dost řízlá černou. V Paříži si každý nosí, co chce, a nedostane se mu nikdy křivého pohledu, leč musím přiznat, že díky této rtěnce se po mně všichni tak nějak otáčeli. Asi se jim ani nedivím.

P.S.: Kalhoty mám z H&M, mají vysoký pas a jsou ze 100% viskózy. Černé kalhoty do každého domu, pokud vám chybí základní kousky šatníku, stavte se tam. A pokud je budete chtít koupit levněji, přineste tam tašku se starým oblečením. Je jedno, jak velká ta taška bude. Všechno přinesené oblečení se znova využije, pokud nebude možné ho (d)onosit, bude zrecyklováno na nové tkaniny či použito jako izolace. Za tašku dostanete poukaz na 30 korun při nákupu nad tři stovky. Jasně, co to je, deset procent, ale podle mě i to se hodí, když tam zrovna žádný akce/slevy nejsou a aspoň se toho oblečení zbavíte konečně! Víc info tady, v Praze můžete nosit oblečení do H&M v Palladiu, v Letňanech, na Chodově, na Zličíně, Na Příkopě; v Brně do H&M na České a do Olympie, v Ostravě do Karoliny.

Kalhoty - H&M, kabát - Zara, taška - Mango, rtěnka - MAC, boty - Peko; fotky -

Víťan

Jardin

Pokud si chcete v Paříži užít zahrad dosyta, jeďte tam na jaře nebo v létě. Deset minut od našeho bytu (ten jsme našli přes Airbnb) se nacházel druhý největší pařížský park - Lucemburská zahrada. Ve středu jsme vychytali opravdu nádherné počasí na procházku a pojídání palačinek, což se opravdu nedá srovnat se čtvrtečním slejvákem na Montmartre. Jo, rozbitý deštník jsem hned ten den vyhodila.

Své předchozí koženkové kalhoty z H&M jsem roztrhla, tak mám konečně náhradu. Boty jsem koupila v pařížském obchodě André, kam jsme šli vlastně kvůli Víťovi, který po celé Paříži sháněl boty ve 47. Paní prodavačka mu tam řekla, že taková velikost neexistuje. Zato tam měli krásné dámské boty už od 34, takže tip pro malonožky!

Kalhoty - H&M, kabát - Zara, boty - André, ponožky - Topshop, sluneční brýle - Ray Ban, tričko - H&M, srdce - Marc Jacobs, svetr - Mango, šála - H&M, taška - Mango

Mona

Na nějaká díla musíte mít asi opravdu štěstí. V Musée d'Orsay jsme se chtěli podívat na Degasovu Čtrnáctiletou tanečnici - jak na sochu, tak na pastely. Pastely se vystavují pouze jednou za tři roky na tři měsíce, pak zas musí na tři roky do tmy. Paráda. To aby si člověk volal do muzea, jestli tam mají jeho oblíbený obraz! Sochu zas odvezli někam na výstavu na jih Španělska. V Louvre jsem jak blázen hledala Svobodu vedoucí lid od Delacroixe, ale překvapivě ji taky odvezli někam na výstavu, tentokrát na sever Francie. Alespoň jsem se dočkala Whistlerovy matky!

Když jdu do muzea a vím, že tam strávím půl dne a pak... pak půjdu do dalšího muzea, tak potřebuju pohodlí. Pohodlí = rovné boty a příjemné oblečení. Tohle tričko má přední stranu z hedvábí a tu zadní z viskózy, nic příjemnějšího jsem na sobě dlouho neměla. Je splývavé, měkké a neuvěřitelně jemné, asi si ho koupím i v černé, to se hodí vždycky... A já ty kvalitní věci prostě potřebuju, baleríny jsou z kůže, taška taky, kabát je ze 70 % vlna a je na něm taky kůže (jehňátko), rukavice jsou kožené a sukně bavlněná. Pryč s polyesterem, vážení.

Tričko - H&M, sukně - 3.1 Phillip Lim, punčochy - H&M, kabát - Zara, taška - Mango, baleríny - Camper, prsten s lebkou - Monki, rukavice - Kangol, šála - H&M, rtěnka - MAC

Neposlušný Margiela

Procházeli jsme se s Víťou po rue Saint-Honoré, zastavili se v Colette, kde jsme se nakonec rozhodli nenechat svůj měsíční plat a raději jsme se vydali hledat schovaný obchod Martina Margiely doufajíce, že tam najdeme něco skvělého a úžasného. Třeba tenisky. Hledali jsme ulici Montpensier a ač máme oba dokonalý orientační smysl, nebyli jsme schopni ji najít. Zastavili jsme jednu dobře vypadající paní, které bylo kolem 35, měla nádherný klobouk, černou Birkinku a kozačky ke kolenům na vysokém podpatku. V naší mapě se nemohla vyznat - a ta ulice tam nejspíš ani nebyla, zato krásně nakreslená Eiffelovka a Vítězný oblouk jo. "Nemám radši přinést svoji mapu z auta?" nabídla se. No, proč ne, jestli ho máte blízko... "Hned jsem zpět!" Mysleli jsme, že z toho auta zrovna vyšla, že je kousíček, třeba o deset dvacet metrů dál. Pět minut pryč, paní nikde. Víťa si zapálil. Ani nás nenapadlo, že by se nevrátila, byla tak milá přece..! No a po necelé čtvrt hodince přiběhla, parkovala asi půl kilometru od místa, kde jsme ji zastavili. V pohodě. Kdo říkal, že jsou Francouzi neochotní? Ulici našla, my jí poděkovali, já jí pochválila kabelku, ona mi odvětila: "Vous avez bon goût!" Jasně, se ví, že mám dobrej vkus, ne.

Obchod byl nenápadný, dvoupatrový a voňavý. Šest vůní, všechny jsme zkusili. Testery tam nemají papírové, ale vezmete si kus stuhy s natištěným názvem parfému a ocháte. Zaměstnanci na sobě mají bílé pláště a celkově jsou velice upravení. A milí! Všichni všude jsou tu milí. A všichni všude mě oslovují "madame", kdežto když jsem tu byla s tátou před pěti lety, byla jsem pro všechny "mademoiselle". Že by to bylo tím, že všude chodím s Víťou v klobouku, a tak z něj mají respekt a pocit, že jsem jeho žena? Proboha! Nějaké hezké tenisky už jsem chtěla nějakou dobu, Nike mám na běhaní, ale na normální nošení mi to nepřijde zatím natolik ok, Adidas mě baví jen občas s Jeremym Scottem /třeba růžoví medvědi/, Conversek mám už deset párů (ráda bych nějakou tu limitku, třeba CDG Conversky, ale to už je dávno pryč..), a tak jsem si koupila tyhle jednoduché lesklé od Margiely. A jsem spokojená!

P.S.: Chcete článek o nákupech v Paříži, co kdy kde jak?