Sandra Kisić

Vánoce jsme oslavili v Praze (s kaprem!), pak šli na půlnoční mši do kláštera Pražského Jezulátka (moje první půlnoční!), Boží hod vánoční jsme strávili na Letné s úžasnou svíčkovou (aby nebyla úžasná, když je od Dity!), 26. jsme se sbalili, usnuli dost pozdě a 27. vstali dost brzo, abychom na šestou už byli v kombíku na Míráku, který nás odvezl do Sarajeva. Jeli jsme přes Slovensko a Maďarsko, pospávali, četli si nudné knížky a v deset večer byli konečně v Sarajevu.

Den po našem příjezdu začalo krutě sněžit, mně nateklo do bot, protože měly díru, které jsem si nikdy v suché Praze nevšimla. Venku -20°C, tak jsme šli raději na Hobita trojku, ale cokoliv jiného by asi byla větší zábava. Během devíti dní v Sarajevu jsme stihli ještě jít na Noc v muzeu; zajít si dvakrát na oběd do Vapiana (a vždycky se podivovat nad tím, že je v Německu, Polsku, Maďarsku, Srbsku, na Ukrajině, v Rumunsku, Holandsku... no i v té Bosně, ale v Praze stále ne); zahřát se do koncertního stanu na náměstí (kde většina pila stejně nealko); oslavit Nový rok u bosenských turbo šansonů v bedně; jet asi milionkrát taxíkem za pár drobných; jíst (pitu, ćevapy, tortilly, pizzy) a pít (rakije, vína, piva, kávy, džusy, vody) skoro zadarmo; nechat si opravit boty i oblečení za pár marek; koupit si tkaničky; podívat se na Lásku nebeskou (...někdo ji totiž předtím ještě neviděl); dát si novoroční oběd u tety & strejdy & sestřenice - volská oka z křepelčích vajíček, vepřové řízečky, telecí polévku a další dobrůtky; navštívit dědu a povídat si s nim o encyklopediích; prohlédnout si tunel a muzeum u tunelu; projet se místní (českou!) tramvají a spoustu dalších zábavných věci. No líp jsme se v minus dvaceti stopro nemohli mít! : )

Bunda - adidas NEO

Punčocháče - H&M

Boty - Timberland z Destroy

Rukavice - H&M

Sukně - Isabel Marant pour H&M

Taštička - Parfois

Na oči toho používám dost, možná si pamatujete tento článek, ale stíny do mé základní výbavy nikdy nepatřily. Nějak jsem nad tím ani nepřemýšlela - jaká barva by mi slušela, kam přesně to nanášet, můžu na to vůbec pak dát linku?! : ) Vždycky mi prostě stačily tekuté linky a řasenka, popřípadě jenom řasenka. No a pak se objevily tyhle stíny od Clinique překvapivě ve formě mých oblíbených macatých klacků. Vrrr. Čeho si na nich cením nejvíc, je to, že se neuvěřitelně snadno aplikují. Nepotřebuju k nim žádný štěteček, kterým bych si eventuálně vypíchla oko, neušpiním si moc prsty /jen lehce, když je chci rozmazat do ztracena/ a celkově jsou dost hygienické. Pro kosmetického amatéra jako jsem já naprosto ideální.

A ty barvy? Nádherný. Jedna hezčí než druhá. Je mi jasný, že nejvíc využiju tu nejsvětlejší - Bountiful Beige, která se dá dát i pod obočí a hezky rozjasní. U modré - Big Blue - jsem si říkala, že to bude návrat do sedmdesátek, ale nakonec mě svojí holubí barvou docela dostala. Fuller Fudge je krásně bronzová a stejně jako všechny ostatní se jemně třpytí a perleťově leskne, což se mi nejvíc líbí u té fialové Portly Plum. Mechově zelená Mighty Moss bude podle mě nejvíc slušet zelenoočkám a uhlová Curvaceous Coal všem. A rozmilá růžová Pink & Plenty je jak z pohádky. Co vy na ně? : )