Státnicová

Facebook mám plný radostných statusů s "Bc. doplň-libovolné-jméno!" (popřípadě i pár slov o státnicích). Já tím nechci obtěžovat své kamarády, na to mám vás! ; ) Ze mě ještě bakalář(ka) zatím není, nestihla jsem napsat bakalářskou práci, takže teď o rok prodlužuju. Naštěstí máme na VŠE perfektní systém - nemusíme obhajovat a státnicovat v jeden den, obojí to lze udělat nezávisle na sobě. Takže odškrtávám státní zkoušku a třesu se na psaní a obhajování. A zajímá vás, jak ten můj státnicový čtvrtek probíhal?

Do soboty jsem se učila-neučila, přečetla jsem si pár řádků a pak jsem letěla do města, na oběd, do kláštera Pražského Jezulátka a prostě jsem dělala všechno proto, abych se učit nemusela. Ale od soboty už jsme si s kamarádem nastavili tvrdý režim, denně byli pět až šest hodin na Skypu, přečetli jsme vícekrát krásně vypracované státnicové otázky a dovysvětlovali si pojmy. Ty otázky byly akurátní ze zhruba 85 %, pochopte, nemáme oficiální otázky, pouze okruhy, takže ony vypracované otázky byly sepsané podle toho, co si kdy kdo za otázku vytáhl. Noc před státnicemi jsem prakticky nespala, když nepočítáme ten dvouhodinový spánek z naprostého vyčerpání. To nedám, já tam nepůjdu. A pokud tam půjdu, tak jim řeknu, že na to nemám a že přijdu za půl roku. Sice jsem se učila na můj vkus docela dost a pilně, dokonce mi toho v hlavě i spoustu zůstalo z předchozích semestrů, ale byly to šílené nervy. Co když nebudu vědět ani jednu otázku? Co když si na potítku nevzpomenu, co tam patří? Co když..?

Šla jsem na řadu jako čtvrtá. Kousek opodál se na potítku připravovala spolužačka, před komisi zasedal chlapec z vyššího ročníku. Naléhavé "Vyberte si z každé hromádky jednu otázku!" mě trošku probralo z transu. Z marketingu jsem si vytáhla Hmotný a nehmotný produkt, využití v kultuře, ok, super, jdeme dál. Z podnikové ekonomiky Efektivnost podniku a hnedle jsem měla mžitky před očima. A z kultury? Dějiny umění a jejich vliv na kulturní dědictví a animaci. Inu, samotný průběh raději přeskočím, protože na svůj výkon nejsem úplně pyšná. Strávila jsem tam děsivých 50 minut a pak ještě půl hodinky čekala na verdikt a... Nebudu to prodlužovat, mám to.

P.S.: Ne, nestátnicovala jsem v tomhle. : )

Top -

H&M

; sukně -

H&M

, náhrdelník -

Mango

, taška -

H&M

, tenisky -

Converse

, prsten -

H&M

(za třicet korun ve slevě!)

O třásních a bičích

Možná jste si všimli, že poslední dobou nosím o dost barevnější věci než dřív. Květinky, banány, vínovou, modrou, taky dost bílé a červené. Teď jsem se zas vrátila k té své oblíbené černé a ke kůži. Mikina má horní část a celé rukávy z jehněčí kůže, zbytek klasická bavlna. Radila jsem se s prodavačkou v Zaře, jak se o ni starat, jak ji prát. Čistírna prý není nutná, lze ji prát ručně s jemným mýdlem. Dneska to asi zkusím, tak mi držte palce, ať tu mikinu mám i zítra (pokud máte zkušenosti s nějakým podobným kouskem, budu ráda za tipy). Na této H&M tašce s třásněmi jsem se stala závislou (asi založím A.T. /anonymní třásničky/), přistihla jsem se, že ty třásně žmoulám fakt neustále. Docela dobře by mohly fungovat i jako bič.

Mikina -

Zara

, kalhoty -

H&M

, tenisky -

MMM x H&M

, taška -

H&M

, kabát -

Mango

, sluneční brýle -

H&M

, prsteny

Zara

a

ANTIPEARLE

Psí žízeň

Na bílou jsem dřív moc nebyla, ale teď se u mě objevuje čím dál tím víc. Už jste viděli tu košili? ; ) Z bot jsem byla nadšená - jak na webu, tak naživo. No... a pak jsem si je vyzkoušela. Bože, ty jsou TAK měkký. Ale tím, jak je tam polstrování ze všech stran (& kůžička, mmm), tak jsou mi menší, už to není 37, ale menší 37, čili třeba 36.5. Konec světa. Co teď? Asos je má už jen ve čtyřicítce, do které mi noha bohužel (?) nevyrostla. Sakra. Miska pro pejsky je z Nordic Day a každý psí stvoření z ní podle mě bude nadšený. A pokud ne, tak minimálně páníček ano! : )

Na jaře surově

Pryč od neduhů a zpátky k povrchnějším tématům, přátelé! Jaro je tady, ač se vám to teda asi dneska úplně nezdá, takže jsem měla aspoň důvod si pořídit nový boty. Kdo ví, jak moc mám ráda kůži, mě určitě pochopí. Surovou kůži miluju, tyhle tenisky vypadají naprosto skvěle, jsem nadšená. Líbily se mi už na internetu (tady), 37 měli jen v Plzni a na Andělu, do Plzně kvůli botám nepojedu /ale do Paříže jo, haha/, takže jsem jela na Anděl a fakt tam byly a v životě jsem na sobě neměla pohodlnější boty. Wow. Takže v čem prochodím (mimo Havaianas) léto, je asi jasné. Že mám ráda Napapijri, taky možná víte, mě osobně ta značka mile překvapuje čím dál tím víc. Jinak - abych pravdu řekla - ačkoliv jsem pro ně byla rozhodnutá prakticky hned, dělala jsem si starosti s ušpiněním. Není to plast, takže setření hadříkem by pomoct nemuselo, nejsou ani plátěné, abych se je nebála bát do pračky... Takže co s tím? Milá paní prodavačka v Destroy mi hned nabídla speciální gumu na kůži, která opravdu funguje (včera jsem to zkoušela, nějaká zlá osoba mi v tramvaji šlápla na nohu). V Destroy ji mají za osmdesát korun, na internetech jsem ji našla za dvě stovky, takže víte, kam jít! A rovnou k ní vezměte i ty boty, stojí za to.

P.S.: Zezadu mi trochu připomínají cvičky, no ne? : )

P.P.S.: Když už jsme u té syrovosti, zkuste tenhle dort.