Protože je prakticky konec houbové sezóny, jak se zdá (tady dokonce lid sdílí, kde a kdy našel kolik jakých hub), tak mi nezbývá nic jiného než těšit se na příští rok. Letos jsem šla sbírat houby poprvé (a pak podruhé a potřetí...), i když to může někomu připadat zvláštní, tak u nás tenhle zvyk moc rozjetý není, houbařský nožík se u nás nedědí a rozeznávat hodné houby od těch zlých umím jen teoreticky díky zkušenostem z hodin biologie od paní učitelky Borůvkové. Když jsem ale loni úspěšně obhájila bakalářku, tak mi Jan krom květinky a polibku dal i rozkošný skládací nožík, do kapsy i do letadla - a jak jsme nedávno zjistili, tak i na houby.