Že je hledání bytu proces, to už jsem psala dříve. Dneska se podíváme na advokáty – což je pro spoustu lidí dost nudné téma. Ale já mám advokáty moc ráda, od malička hltám knížky s Perrym Masonem a zbožňuju, jak vyřeší každý případ a co všechno ví (ve spolupráci s detektivem Drakem). Jednoho advokáta si koneckonců taky beru za muže a představuju si, že to jeho advokátování vypadá přesně jako v mých oblíbených detektivkách. (Muž: „Tak to teda fakt nevypadá, zlatíčko.“) A pro ilustraci dnes poprvé přidávám fotky z fotobanky, protože sama moc právníků vyfocených nemám.
Jenže i když člověk nemá advokáta doma, v některých životních momentech se bez něj prostě neobejde a nebo by ho aspoň měl mít po ruce: při podepisování různých smluv, třeba nájemních na byt a nebo před nástupem do práce. Když musíte před soud a nebo když vám někdo dluží peníze. A nebo před svatbou. (Muž: „Tohle přece nemůžeš napsat takhle, to je hrozně nepřesný!“) A rozhodně byste neměli na advokátovi šetřit, když kupujete byt. (Muž: „A to je zase pravda.“)
Advokáti prostě dost problémů ušetří – známí kupovali byt od „nějakého pána z facebookové skupiny“. Potkal se s nimi před domem, odemkl, byt jim ukázal, byl příjemný, sympaťák, všechno jim vysvětlil. Domluvili se na ceně, podepsali smlouvu a poslali peníze. No a ukázalo se, že ten pán byt vůbec nevlastnil, má na sobě několik exekucí a peníze obratem utratil a poplatil nějaké dluhy vymahačům, kteří mu šli po krku. Dodnes se s ním soudí, ale hádám, že se k penězům už nedostanou. Kdyby měli advokáta, zjistil by jim skutečného vlastníka z katastru během minuty a mohli si tohle trápení ušetřit.
Můj muž nedokáže pochopit, že lidi podepíšou smlouvu, aniž by si ji přečetl někdo, kdo jí opravdu rozumí. Já jsem to taky tak dělala a víceméně jsem podepsala cokoliv – je to proto, že jsem zvyklá řešit hodně věcí sama, přečtu si to a snažím se u toho používat zdravý rozum. A taky je to agentura, se kterou se znám, že jo. A taky ty smlouvy podepisujou všichni, že jo. A castingovky ty smlouvy stejně měnit nebudou, to si do té reklamy radši dosadí někoho jiného, kdo to podepíše, takže že jo. A je to jenom nějakej papír, se pak kdyžtak dohodnem, že jo. To jsem dělala do momentu, než se mnou můj muž pár smluv prošel. Normálně bych je podepsala bez mrknutí oka, ale každá jedna smlouva byla past vedle pasti. Nebo přesněji pokuta vedle pokuty. A já se divila, co vlastně všechno podepisuju.
Je potřeba si připustit, že i když jsme nezávislí chytří vzdělaní a samostatní dospělí lidé, na řadu věcí potřebujeme odborníka. Já bych si i na takovou prkotinu, jako je pro někoho výměna pneumatiky, taky musela někoho zavolat. Stejně tak nedokážeme zrekonstruovat byt svépomocí a musíme si na to vzít profíky. A to samozřejmě nemluvím o doktorech. Na smlouvy za několik milionů si ale lidi troufnou bez mrknutí oka… jó, to mi dává smysl, to podepíšeme. (Muž: „Problém je často v tom, co ve smlouvě napsáno není a být má. Jenže to nevíš, když neznáš zákon.“)
Když utrácíš miliony, dej tisíce advokátovi
Proto určitě doporučuju: když kupujete byt, najměte si právníka (Muž: „Najměte si advokáta! Jenom právník je málo!“). Pro někoho to může být automatické a pochopitelné, ale divili byste se. Lidi se vůbec nepozastaví nad tím, že dají statisíce realitnímu makléřovi za to, že byt nafotil, napsal inzerát a udělal několik prohlídek. Ale dát 20 tisíc advokátovi za to, že je provede tou klíčovou fází koupě a ochrání jim peníze, to se jim nechce. To už se ošívají.
Já jsem neuvěřitelně ráda, že jsem svého advokáta měla. Uznávám, že jsem v tom vyjednávání dokumentace docela vlála a často mi nebylo úplně jasné, co se děje a proč se co řeší. Kvůli svému muži jsem si tenhle komfort mohla dovolit, od najatého advokáta bych chtěla věci vysvětlovat víc do detailu. Ale taky vím, že kdybych ho neměla, mohl by to být průšvih.
Jeden kolega z práce si zase při koupi bytu nevyžádal potvrzení od správce domu, že na jednotce neváznou dluhy. Prostě nevěděl, že to má chtít. Když ho v katastru zapsali, ohlásil se mu správce, že musí doplatit ještě 130 tisíc na nezaplacených poplatcích do SVJ. Jelikož počítal, že rekonstrukce bude stát 150 tisíc, byl tenhle nečekaný výdaj slušná čára přes rozpočet.
Shodou okolností, naši prodávající advokáta tak úplně neměli (kromě toho, kterého zařídila realitka a dělal úschovu) a přišlo mi to jako chyba – když jsme se potkali k podpisu dokumentů, můj milý lomeno advokát se začetl do předložených papírů a začal kontrolovat finální verze. Když je podávali paní prodávající, tak prohlásila: „No já tam toho asi moc neuvidím, jsem totiž učitelka.“ To makléře natolik zmátlo, že mu ujelo: „Aha, ehh… no… tak tam aspoň hledejte hrubky.“ Ufff.
Nezapomeňte na úschovu
Nejpodstatnější je, že váš advokát chrání vás, respektive vaše peníze. Nemělo by se stát, že dáte z ruky peníze před tím, než jste zapsaní v katastru jako vlastníci toho bytu, který kupujete. K tomu slouží úschova, kterou obvykle zařizuje nějaký jiný (nezávislý) advokát. Umí ji udělat ale i notář nebo banka a i to funguje. Naopak hodně se nedoporučuje uschovávat peníze přímo u realitek – i když kolují příběhy o nepoctivých advokátech, s realitkami bývají ty opravdové trable a často se stává, že makléři s penězi buď přímo frnknou, nebo částku třeba nechtějí nebo dokonce nemohou vyplatit tak, jak bylo domluveno.
Váš advokát – který úschovu třeba nedělá – si pak velmi pečlivě pohlídá, že peníze budou z úschovy prodávajícímu zaplaceny až poté, co katastr zapíše vaše vlastnictví do katastru (a třeba i vymaže původní hypotéku předcházejícího vlastníka). A taky kontroluje centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík a spoustu dalšího. Co vám budu povídat, je to věda.
Co ještě dobrý advokát udělá
Dobrý advokát vám taky pečlivě prověří byt a nějaké jeho možné právní problémy, které plynou třeba z katastru nemovitostí. Můj muž taky zkusil zjistit všechno ostatní, co vyplývá z jiných veřejně dostupných rejstříků (Muž: „Z veřejných rejstříků a seznamů, proboha“) a různých databází. Takhle proto zjišťoval stav SVJ (kolik mají penízků na účtech, jestli se pravidelně scházejí a co se na schůzích řeší), skočil nahlédnout do archivu stavebního úřadu a taky se díval i na plány rozvoje v okolí (jak vypadají územní plány, co se má dít s okolím výhledově a jaká má být budoucnost třeba ve vztahu k dopravě a případným developerským projektům).
Takhle detailně se byty často nezkoumají a stojí to něco navíc. Někdy nezjistíte nic a někdy nezjistíte úplně všechno, ale přidává vám to do té mozaiky informací další a další střípky. A někdy zachytíte třeba vážně velký problém: Moje kamarádka chtěla koupit byt v Chrášťanech u Prahy. Původně byla z inzerátu nadšená, byť cena byla skoro podezřele výhodná. Makléř trošku nepochopitelně nemohl jindy než o víkendu a když došli na prohlídku, byt byl krásný a světlý, vkusně zařízený. Kamarádka si bohudíky vzala advokáta, který měl nos na nemovitosti. Když ho nechala trošku čmuchat kolem, zjistila, že v té nabídce něco smrdí. V Chrášťanech je totiž obrovský problém se zápachem z továrny na psí granule, lidi někdy nemůžou pořádně ani větrat a továrnu ne a ne zakázat. Proto taky byla pozvaná na prohlídku o víkendu, kdy továrna neměla vyrábět. Kamarádka ten byt nakonec nekoupila.
Muž mi ještě kladl na srdce, ať napíšu, že i v advokátech jsou rozdíly. Ne každý advokát prý umí „dělat byty“ (byť to možná o sobě tvrdí) a poskytuje ten správný servis. Vybírat jenom podle internetu je pořád hledání naslepo (u architekta aspoň víte, že se vám líbí jejich vizualizace a realizace, ale jak poznáte dobrého právníka?). Proto vybrat správného advokáta může být hledání jehly v kupce sena. Doporučila bych si vybrat někoho, s kým byli spokojeni vaši kamarádi nebo známí. Poptejte se kolem, někdo jistě bude mít pozitivní zkušenosti a to správné doporučení. Nezapomeňte, že správný právník má být zapsaný v seznamu advokátů jako advokát (ne koncipient).
A když už někoho vyberete, buďte sice zdravě skeptičtí, ale zase se nebojte se na svého právníka spolehnout. Zaprvé ho platíte za to, aby vám poskytl tu oporu, kterou potřebujete. A zadruhé, vy kupujete první byt, zatímco váš advokát dělá už třeba dvacátý byt… v tom roce.
Když už jsme u toho placení, většina vtipů o právnících a advokátech se točí kolem peněz. Advokáti si přitom říkají zhruba 10 až 25 tisíc českých korun za „běžný“ byt. Nerozhodujte se ale jenom podle sazby – ono ušetřit pár tisíc a najmout si někoho, kdo se o vás nepostará pořádně, to vážně nemá cenu. Už jen ten pocit, že víte, že někdo ten celý komplikovaný proces drží pevně v rukou a vidí všechny kroky dopředu, je neuvěřitelně uklidňující. A co je lepší než být v klidu, když dáváte z ruky několik milionů za váš byt snů?
Disclaimer: Článek, který jste právě dočetli, je součástí série příběhů o tom, jak jsme hledali, kupovali a přestavovali byt, ve kterém nyní bydlíme. Jde jen o naši zkušenost, která odpovídá naší životní situaci a našemu přístupu k životu. Není to recept na pravdu a spokojený život – jen nám to zrovna vyšlo. :)