Černočerný červen

Jeden před chvíli nalezený červnový deštivý outfit. Teď skoro ve 40°C je pro mě docela těžký si představit, že mi někdy vlastně byla zima. Červen má být teplý a slunečný, nic jinýho, ale bohužel, proto jsem se zahalila do maxi kabátu ve velikosti XS (L si teda nechci ani představovat), nazula měkké tenisky a vydala se vstříc dešti a mrakům. A takovému tomu ošklivému bílému nebi, které člověka nutí vzít si sluneční brýle, i když slunce v tom momentě neexistuje.

P.S.: Ne, nevadí mi, že v tom kabátu vypadám, že mám necelý metr. Je mi v něm dobře a vo vo vo tom to je!

Kalhoty - H&M, kabát - Monki, brýle - Mango, tenisky - MM6 by Maison Martin Margiela, taška - Mango

Nána Banána

Pro tuhle Topshopáckou banánovou bundu jsem se rozhodovala hodně dlouho. Tři dny. Nakonec jste mě teda přesvědčili, že jako jo-o. Tak teda jo. Mám ji dva týdny, z toho jsem čtyři dny v Chorvatsku, ale těch deset dní, co jsem byla v ČR /Praha + MFF v KV/, jsem ji ze sebe nesundala. Ve dne v noci jsem ji měla na sobě, na festivale budila velkou pozornost. Ještě aby ne, žejo, od toho ji Topshop má, ne? Jak se říká, na festival je tahle bunda jako vyšitá (nebo ušitá)! A k tomu mi s ní ladí Happy Socks, který má asi už jen Vojta Dyk.

Z nových Conversek jsem nadšená, nejspíš víte, že jsem jejich sběratel, často ale dost konzervativní. Nemám moc ráda takové ty s nízkou podrážkou, nemám ráda ty kotníčkové... A vždycky mě trošku rozčilovalo nazouvání, když jsem zrovna po ruce neměla lžíci. Buď si odkrvíte/překrvíte prst a pak to takový dvě minuty není úplně příjemný, nebo si sešlápnete patu a to je taky blbý. Konečně ale někdo přišel s řešením - pata na gumu. No hurá! Když jdu někam jen pár metrů (vedle do pekárny nebo na balkon), tak paty zašlápnu (přešlápnu?) a dobrý. V létě si člověk sundavá a nandavá ty boty nějak víc než během jiných ročních období, aspoň já teda jo, takže tenhle nový model Shoreline jsem uvítala s otevřenou náručí, yay!

Banánová bunda - Topshop, kalhoty - H&M, top - Topshop, tenisky - Converse Shoreline, sluneční brýle - Ray Ban, ponožky - Happy Socks z

Urbanluxu

, taška - Mango

New York v Praze

Kdo mě zná, tak ví, jakou mám slabost pro New York, ač jsem tam zatím ještě nebyla. A kolekce podzim/zima Gantu je inspirovaná právě touto mekkou módy. Žluté taxíky, hot-dogy a bagely, donuty, pečená jablíčka, trilión amerických plechovek (vanilková Cola, ledové čaje Arizona, americké pivo...) a cupcakes. Hot-dogy byly s cibulkou (obyč i smaženou), nějaké ty papričky, kečup, hořcice a prý byly fantastické - já si raději dala sezamový bagel s uzeným lososem, česnekovou pomazánkou a rajčaty. Jo a smaženou cibulkou. : ) A to vám je něco, co bych snad jedla denně, kdyby mi to vždycky ke snídani připravovala krásná 'prodavačka od stánku' jako v NYC Gantu.

Dámská kolekce nás přenáší na půdu prestižních amerických univerzit, má tři hlavní linie - New York Stories inspiroval NYC street style a 70. léta, najdeme tu manšestr, měkké žebrované pleteniny a flanel. Stejně jako listy stromů v Central Parku se barví na podzim do zlatohněda, tak i tady najdeme mechově zelenou, tmavě hnědou a pískovou. Kluziště Rockefellerova centra se otevírá nedočkavým návštěvníkům, v kolekci to symbolizuje modrá barva. Collegiate je docela typickou Gant kolekcí - preppy styl 50. a 60. let, Yale (a ostatní členové Ivy League), teplé vlněné kabáty s olivkami, parky, vlna z shetlandských ovcí, opět manšestr a tvíd v odstínech šedé, modré a khaki, ale i růžové, jasně zelené a oranžové. Téma White Label se mi líbilo nejvíc - je ztělesněním sofistikovaného oblékání východního pobřeží USA. Stejně jako New York Stories se toto téma vyznává z lásky k New Yorku a zaměřuje se na siluetu města samotného. Přijde mi super, že se inspirovali art deco architekturou, a tak se v kolekci objevují potisky inspirované Empire State Building a dalšími ikonickými newyorskými mrakodrapy. A taky jsou tu mé oblíbené materiály - viskóza, šifon a telecí kožešinka!

U pánské kolekce zas jednou lituju, že mám ňadra a že mi tam dole něco chybí. Stejně jako u dam se kolekce dělí na tři linie. New York Stories opět oslavuje obyvatele žijící v jednom z nejstylovějších měst na světě a nahlíží do šatníku opravdových lidí, ve kterém se objevují praktické kousky hodící se do města - teplé flanelové a manšestrové kalhoty, pleteniny, sportovní i elegantní vlněné kabáty a to vše v odstínech šedé, modré, vínivé a olivové. Collegiate = preppy téma letošní pánské kolekce, oxfordské košile, knoflíky na límečku, sportovní větrovky, praná bavlna, žerzej, břečťanově zelená (Ivy League, že!), bordó, růžová a fialová. Luxury, jak sám název napovídá, je naprosto nejvíc. Znalci ocení neuvěřitelnou zručnost a krejčovský talent přenesený do ikonických kousků. Lehká saka, jemné pleteniny, ležérní a zároveň elegantní bundy a kabáty, kašmírové a vlněné směsi, jemný manšestr, broušený nylon či dvouvrstvé přízové košiloviny, tlumené odstíny námořnické modré, krémové a tmavé vojenské zelené. Může být!

Zlatým hřebem kolekce Gant je pak řada Stockbridge, kterou vytvořil Michael Bastian. Ten letos zůstal věrný jen pásnké kolekci a dámské dal sbohem. Bohužel. Hlavní inspirací této kolekce byl americký ilustrátor Norman Rockwell, který je známý svými ilustracemi titulních stran časopisu The Saturday Evening Post. „Kolekci jsem tvořil v předvolebním období,“ říká Bastian, „a hodně jsem přemýšlel o tom, co nás Američany definuje – jaké jsou naše nejlepší a nejvýznamější charakteristiky národa – a právě kresby Normana Rockwella mě velice oslovily. Tehdy byly jeho ilustrace označovány za zidealizovanou formu reality, ale když se podíváte pozorně, pak uvidíte, že zachycoval také nelichotivé momenty, kterým společnost čelila – rasismus, nábožensku netoleranci a osobní oběti válečné Ameriky – to vše jsou témata, která jsou i v dnešní Americe velice aktuální.“ Kolekce samotná pak často reflektuje uniformy, pracovní oblečení a každodenní oděv, které nosily Rockwellovy kreslené postavy. Fotbalové klubové triko, pletený svetr s logem jablka, opraná kožená bunda, kostkované flanelové košile, dobře padnoucí kalhoty chinos s potiskem, tmavě modré klubové sako, bekovka, nebo třeba originální vzorovaná kravata... To vše z nejpříjemnějších materiálů - chino bavlna, bavlněný flanel, oxfordská košilovina, manšestr či shetlanská vlna. Barevně je pak kolekce plná námořnické modři, olivové, vojenské béžové, šedé, bělavé, burgundské, zelenomodré, lesní zelené, nebo tmavé rašelinové barvy.

Království gumy

Před deseti dny jsme se s Niky a Maruškou vydaly do Bratislavy na otevření Melissa ostrova v obchodním centru Aupark. Já jsem samozřejmě nestíhala, vlak nám měl odjíždět v 11:40 (aneb příjezd do Bratislavy cca v 15:40), sraz jsme měly v 11:20, kvůli nestíhačce jsem musela jet taxíkem, tak tak jsem tam přijela na půl dvanáctou... A aha. Zpoždění nejmíň půl hodiny. Dobrý. Ještě před odjezdem vlaku se tam objevila nějaká šílená mladičká Korejka, která vykřikovala něco o ukradeném batohu s doklady, foťákem, penězi a vším, dle všeho ho nechala v našem kupé a... už tam nebyl. To bylo docela blbý, takhle na začátek cesty. A pak to šílený vedro ve vlaku, to taky nebylo úplně nejlepší.

Do Bratislavy jsme přijely kolem půl páté, vlak zpět do Prahy nám měl jet v šest deset, informovaly jsme se ale na nádraží a zjistily, že má nejmíň hodinové zpoždění. Yes! Melissa otevření bylo ve čtyři, tak jsme pospíchaly, rychle vzaly taxíka z nádraží, "kolik to bude stát do Auparku?" ptaly jsme se řidiče, prý že patnáct euro, nó, nějak moc nám to přišlo, ale zase, nestíhaly jsme a nebudeme se přece hádat ve městě, kde si bereme taxi poprvé. Takže jedeme, jó, pan taxikář se ptá, odkud jsme, my že z Prahy, "som v Prahe bol včera," oznámí nám. A co tam? "Profesionálne trénujem." No a co že trénujete? "Som kulturista, pozri, aký som vyrysovaný!" Proboha. To né. Mažete se tim olejem pro kulturisty? "To nie je olej, to je bronzová pasta!" Aaaaaaa. Aspoň jsme se ještě dozvěděly, že se holí všude, pak si řekl o dvacet euro, my skoro mlátily hlavou do zdi, ale fajn.

Samotný ostrůvek bot je boží, to bych potřebovala domů. Melissa x Jason Wu a Vivienne Westwood a Gareth Pugh a Pedro Lourenço... Jo, to je všechno doma potřeba, já si odnesla jedny

baleríny od Jasona

a bylo mi dobře. Baleríny, lodičky, sandálky, klínky, to všechno tu najdete. A i pro prcky! A kabelky! A milý personál! Jeďte tam! Nejsem zas takový fanoušek plastových bot, ale Melissám dávám mnohem větší přednost než Mel. A rovným botám před těmi na podpatku či klínku, vůči těm vysokým z gumy mám tak nějak stále respekt. Po prohlídnutí a vyzkoušení bot jsme se vydaly do food courtu na tortillu a halušky, každých patnáct dvacet minut volaly na nádražní informace, abychom poslouchaly, jak se zpoždění našeho vlaku Avala, který jede ze Srbska, zvyšuje a zvyšuje. Až na šílených konečných 210 minut. Tak jsme vzaly kolem devíti další taxi od Auparku, tentokrát jsem na řidiče mluvila slovensky a stálo nás to šest euro, žejo. Místo odjezdu v 18:10 jsme teda jely ve 21:40, ale i tak to byl naprosto perfektní výlet a cesta tam i zpět extra zábavná!

Tričko - Zara, kožená sukně - Zara, lodičky - G-Star Raw z

Destroy

, náhrdelník - Kateřina Řezáčová z

Veju

(a je to nejlepší věc na světě... ale o tom někdy jindy)