Vasa

Švédská válečná loď Vasa se potopila v roce 1628. Proč? Král Gustav II. Adolf změnil plány lodě v průběhu prací, chtěl víc a víc a víc děl, což loď úplně nezvládla. Hned jak vyplula, vypálila slavnostní salvu a potopila se, true story. A o 333 let později ji našli a vyzvedli. Do historie teprve začínám být zapálená a tohle muzeum mě dostalo, proto bych se o pár fotek ráda podělila i s vámi, jelikož mám pocit, že se o této lodi/muzeu vlastně vůbec neví (přitom je to jediná dochovaná loď ze 17. století!) a že do Stockholmu se také ne každý dostane. Muzeum je koncipováno naprosto dokonale, každé patro se věnuje něčemu jinému. V nejspodnějším patře se dozvíte všechno o tom, jak se o Vasu pečuje, že ke ke konzervaci byl použit polyethylenglykol, že je z 95 % původní, že se teď budou měnit v lodi železné šrouby za ocelové a podobně. V muzeu jsou k vidění mimo samotné lodi i kostry a lebky těch, co zůstali na palubě a po vytažení lodi se našli, dále 22 ze 700 dochovaných soch, děla a kotvy, na počítačích si můžete zkusit sami postavit a kormidlovat loď... Inu, pro mě to byl zážitek naprosto nečekaný a muzeum Vasa se pro mě stalo mým aktuálně nejoblíbenějším muzeem.

Dámička s havajskými květy kolem krku

Posledních pár fotek z GANT showroomu, zbytek naleznete tady. Na sobě jsem měla košili a sukni z Manga, boty z Topshopu, kabelku z French Connection /objednaná na Asosu/, náramky z H&M + Accessorize a klobouk z H&M jsem ukradla Beátě. Přijde mi, že na prvních dvou fotkách vypadáme jako slušné celebritky, no ne?

A také jsem se rozhodla zas trochu uklízet, tentokrát ale ne staré haraburdí z krabic a skříní. Přihlásila jsem se asi po roce a půl do starého mailu na Gmailu, promazala přes tisíc nesmyslných zpráv a newsletterů... a narazila na hromadu mailů adresovaných jistému Johnu Vcelkovi. John Vcelka je invalida žijící v Americe, má rád střílení a je koučem /pravděpodobně/ fotbalového týmu. Neptejte se proč, ale ano, jedním z mých mailů je vcelka zavináč gmail. Včelka Sája, že. Každopádně náš milý John tak přišel o mnoho pozvánek na pokerové turnaje, o poděkování za přednášky a lekce, o spoustu nabídek na spolupráce a výlety. Je zkouškové, člověk nemá co na práci, tak jsem se chudáka Johna snažila kontaktovat a ono nic. Škoda.

P.S.: Sociologii jsem dala, sama nevím jak, pogratulujte mi. Dík.

P.P.S.: Jak je venku? Nebyla jsem tam tak pět dní.

Foto: Marie Bartošová pro GANT

.

GANT = VSL

GANT a já. Já a GANT. A Beáta samosebou, bez té by to nešlo. Jsme nerozlučná trojka. Michael Bastian se inspiroval americkým sitcomem The Brady Bunch ze sedmdesátých let - představil si, jak by vypadala jejich ideální dovolená na Hawaii (i když tam sám nikdy nebyl). Melounky, hrošíci a želvičky, jo, tak nějak by se asi 'bredíci' ohákli na Havaji... A opičky! Určitě si vzpomenete na tři opice - neslyším zlo, nemluvím zlo, nevidím zlo. Michael přidal čtvrtou opici 'neesemeskuji zlo', která drží BlackBerry. Dobrý, ne? Mně se stejně nejvíc líbily šaty (ano, většina z vás můj oblíbený vzor uhodla) z GANT Collection, které si na jaře budu muset pořídit, bez nich do Chorvatska neodjedu. Plus tedy všechna saka z GANT All American Prep. Taky plánuju celý byt naplnit polštářky, prostíráním a nádobím z GANT Home... ach.

A jídlo v GANT showroomu? Naprosto božské. Toasty s lososem a mangem, sendviče s kuřetem a banánem, ananasovo-kuřecí polévka, tortilly s krevetami, hovězí a kuřecí na mini špejlích, čokoládová a piña-coladová pěna... a koktejly, co srdce a hrdlo ráčí.

Na fotkách mám na sobě Topshop boty a GANT šaty, brýle a klobouk. 2., 5., 8., 12. a 19. fotka pochází z dílny Marie Bartošové pro GANT.

Angelato

Angelato, andělská zmrzlina. Musím říct, že jsem se do ní zamilovala po první lžičce. A Beáta taky, i když ta si spíš hleděla svých maxi žvýkaček, které byly tak odporně sladké, že jsem to hned musela vyplivnout. A ani se z toho nedaly dělat pořádné bubliny, když nejste Beáta (ta by snad udělala bublinu i z gumovací gumy, na co žvýkací). Seznámily jsme se s Robertou (s tou jsem si dala půl kila bramborových plátků s horkým sýrovým dipem, mmm), a pak šly do onoho osudného Angelata. Říká se, že nejlepší zmrzlina v Praze je ve Světozoru na Václaváku, ale pro nás je to spíš ta mini zmrzlinárna pod Václavákem. Dnes sice začíná podzim, ale nikdy není pozdě si jít pro půl kilovou vaničku na doma. My s Beátou můžeme doporučit Mozarta, Cookies, jogurtovou a bacio (jo, jsou tu spíš smetanový zmrzky). Kdo sem jde příště se mnou? : )

Měla jsem na sobě boty z Asosu, tašku a šperky z H&M, bundu a triko ze Zary, zbytek z Manga.

Jo a taky jsme se objevily na mini fotečce z otvíračky Gantu v magazínu Flair. Ale o tom více u Beáty.