Vzpomínáme a rekapitulujeme

Byl to krásný rok, přiznejme si to. Jasně, ten další bude ještě lepší, ale pojďme si připomenout nějaká ta pozitiva předešlého! Silvestra jsem oslavila pracovně a v divadle. V lednu jsem se zamilovala do letní kolekce Gantu a pak si v červnu koupila ty své vysněné šaty s uzly a megaslamák. Zašla jsem na premiéru Soukromého vesmíru Heleny Třeštíkové - a to jsem ještě netušila, že o pár měsíců později pojedu do Karlových Varů s jejím synem Tomášem fotit jednu kampaň. Za rok 2012 se mi má sbírka kožených bund rozrostla ze tří kousků na celých šest. Oslavila jsem dvacetiny a to s nejlepšími přáteli, dostala jsem nádherné květiny, kosmetiky, zlaté Swatchky, knihy a skvělou rudou peněženku Furlu - víte, že byste měli mít červenou peněženku? Lákají prý peníze. Fotila jsem pro Marie Claire, třeba v H&M na Marni, šla ven s každou botou jinou, dala si nic moc burger u Pohlreicha, na Valentýna jela s kamarádkou do Drážďan, abych ji rozveselila - a bylo nám krásně. V únoru jsem poprvé potkala Rytmuse, velkej sympaťák!

V dubnu jsem si koupila Macbook Air a hned s ním letěla na 10 dní do Stockholmu ke kamarádovi na erasmus. Poprvé jsem ochutnala švédské masové kuličky - originálně ve Švédsku. Naprosto skvělých deset dní to bylo, spousta koncertů, alkoholu, Vasy a krásy. Zabila jsem spoustu času přípravou článků o produktech na oči, obličej a pusu, vedla pře kvůli botám, koupila si největší tašku světa (a Ditunka pak taky!), na párty v kostýmech jsem šla za obraz, strávila zas měsíc a půl svého léta v Chorvatsku, kde jsem jezdila na výlety s drahokamem, zase začala nosit brýle, ztratila pár let svého života psaním o jídle, v květnu jela s kamarádkou do Chorvatska a do Sarajeva na pár dní, v říjnu zas do Sarajeva s jinou kamarádkou. Byla jsem zlá na Louis Vuitton, objevila kouzelný prsten číslo 2, přišla o obočí, v září jela s kamarády na Berlin Festival a v listopadu jsem letěla do Chorvatska skočit do bazénu, taky jsem vám doporučila ty nejlepší vánoční dárky a zorganizovala velkou párty ve třech.

A kolikery nové boty přiskočily do mého botníku? Troje stejné baleríny ze Zary (tyrkysové, růžové a černé), jedny Badgley Mischka, šestery Conversky (béžové, Marimekko, (RED), kožené Star Player, bílé kožené a vytoužené stříbrné, které mi kamarád přivezl z Ameriky) - těch nikdy není dost, jsem 37.5 nebo 38, dík; jedny DKNY, dvoje z Manga, dvoje Kedsky, jedny Napapijri z Destroy, jedny Buffalo, jedny z H&M, jedny Finsk, dvoje z Asosu, jedny Martensky, jedny z Benettonu, jedny TUK, jedny z Topshopu, troje Havaianas, jedny Miista, jedny Dico Copenhagen, jedny Viktor&Rolf, troje MMM (z nichž dvoje jsou x H&M) - a o těch třeba někdy příště. Třicet čtyři párů, přátelé, uf. Ale zase jsem se spousty starých zbavila!

Během roku 2012 jsem taky spolupracovala se Zootem, Clinique, Converse, H&M, Gantem (pro který jsem i stajlovala!), Benefitem, Sephorou, MACem, Sarenzou, Urbanluxem, Lush, F&F a lehce s Antipearle. Taky mám za sebou nějakou tu práci pro Urbanlux, Marie Claire, Médiář, již neexistující Kraus magazín a další.

It's the final countdown!

Je úterý. To znamená, že odjíždím popozítří. Ještě mám skoro 75 hodin, to jde. Nic nestíhám. Uklízet doma, aby to zas nevypadalo, že si meteor odjel na dovolenou (jako každoročně) a žehlit si tuny oblečení - popřípadě mrkat na tatínka, aby mi něco vyžehlil, protože jsem na žehlení levá. Měla jsem tři hromady věcí na vyžehlení, tak jsem je rozdělila na dvě - (pod)zimní oblečení, co ještě počká, a to letní, co si s sebou beru. Nevěřili byste, na kolik zapomenutých věcí jsem narazila, hurá, úlovky ze Stockholmu, podzimní kabát atp. Dále se samozřejmě potkat se všemi, kteří za mnou v létě nepřijedou - a tudíž je dva měsíce neuvidím, navštívit své oblíbené podniky, které to beze mě také určitě celých sedm osm týdnů nezvládnou.

Dneska si jdu konečně koupit dioptrické brýle. Taky bych si měla koupit nějaké pořádné plavecké, do starých mi teče voda. Opalovacích krémů mám skoro dva litry, snad to bude stačit. Ručníky, sandály, žabky, šortky, sukně, šaty, tílka, sluneční brýle, snad jsem ready. Už jste viděli moje nové "neoprenové" plavky? Ne, nebudu se v nich opalovat, come on!

P.S.: Outfit je z jednoho chladnějšího červencového dne, kdyby se někdo divil.

Tílko - Maria Francesca Pepe x Topshop (je k němu i řetízek/nacvakávací písmena), podprsenka - Intimissimi (krajka vypadá dobře pod širokými tílky!), šortky - Mango, bunda - Zara, řetěz - D&G, boty - Asos, taška - Mango, sluneční brýle - H&M, rtěnka - MAC

Boty jako boty

Kdo sleduje můj blog, ví, že z Asosu objednávám pomalu denně. Tak dvě procenta objednávek nedorazí, ale vždy se vše bez problému vyřeší. Vyhovuje mi, že všechno opravdu vypadá jak na fotce (ne-li lépe), že mi zboží přiletí do týdne a že tam jsou neustále slevy. Někdy v březnu jsem si objednala boty. Černé, kožené, do chladnějšího počasí. Klasicky ve čtyřce (37), že. Dorazily ovšem boty o jedno číslo větší, což mi hloupě nedošlo na poště, kde jsem je rozbalila a vyhodila gigantický obal spolu s reklamačním lejstrem. No nic, tak je tedy mám o jedno číslo větší a ani vložka či gelové polštářky nepomohly. Boty se vyprodaly. Damn. Náhodou jsem ale další měsíc projížděla černé kožené boty ve snaze najít nějaké se střídmým podpatkem a ejhle - zas tam ty moje vysněné byly. Rychle do košíku a platit. Za čtyři dny hezky na poštu... Pro co? Pro tyhle boty. WTF. Ok, velikost sedí, na krabici jsou psané taky ty původní, co jsem objednala, ale v krabici tohle hnědý zlo (zlo v tom momentu). Tak jsme si vyměnily s Asosovou podporou pár e-mailů, došly k tomu, že je mám teda vrátit, naskenovat lístek z pošty, a oni mi vrátí peníze za boty i za poštu. Jsem líná + jsem si zjistila, že tyhle (v tu dobu) stály o dvacet pět liber více než ty, co jsem chtěla... Tak jsem si je nechala. A dokonce se mi i zalíbily. A minulý týden, věřte tomu či ne, TAM ZAS TY MÝ BOTY VE SLEVĚ BYLY! Jen jediný pár a to v mém čísle. Košík. Platit. Čekat. Pošťák. Mám je v klíně a hladím je.

Kabát - Monki, pásek - Zara, šortky - Mango, boty - Asos

Švédsko a alkohol

V ČR si alkohol oficiálně dáte od osmnácti, v klubech se většinou občanky nekontrolují, plechovku piva v Bille koupí směle i čtrnáctiletý chlapec, ovšem ve Švédsku je tomu jinak. V žádném supermarketu se alkoholické nápoje s více než 3.5 % alkoholu neprodávají, na to tu mají Systembolaget, což je vládou vlastněný řetězec. V SB se vše prodává po kusech, žádné kartony piv (a ty kusovky nesmí být chlazené, to by lezlo švédské vládě moc do peněz). Žádné slevy, žádné akce 1 + 1 zdarma. A abyste si něco vůbec mohli koupit, musí vám být dvacet. Jasně, alkohol se tu v barech a restauracích smí podávat osobám od 18 let, ale v SB vám holt musí být o dva roky více. Je to docela zajímavý, víc na Wiki.

Švédské kluby jsou super, do desíti je vstup zadarmo, přesně v deset předkapela, v jedenáct hlavní kapela. Vstup po desáté se pohybuje od 100 - 300 SEK (krát tři a máte CZK). Pivo stojí 50 SEK, sklenička vína 80 - 90 SEK. Paráda, co. Ovšem do klubu smíte, jen pokud vám je více než dvacet. Klasika. Naopak do muzeí je do devatenácti let včetně vstup většinou zadarmo, od dvaceti zaplatíte tolik, co dospělí (nebo o 20 % méně, ok). Ve Stockholmu je přes sto muzeí, takže se člověku vyplatí tam jet, když je mu pod dvacet. Co vy, čemu dáváte přednost - klubům nebo muzeím?

Klubík.