Your Custom Text Here
Berlin is one of the cities I really really like - and since it's so close to Prague I try to visit it at least once a year.
- - -
Berlín je jedním z měst, které mám opravdu ráda - a díky tomu, že je od nás vzdálený pouhé tři-čtyři hodiny, se ho snažím navštěvovat alespoň jednou ročně.
Read moreTyhle kontejnery stojí u Národního divadla už nějakej ten pátek a já si u nich vždycky vzpomenu na párek v rohlíku z IKEA. V úterý jsem po józe, na které chybělo asi 60 % účastníků, šla s chlapcem do divadla DISK na Erekci srdce. Vůbec jsem nevěděla, co od toho čekat, ale bavilo mě koukat na muže v silonkách, lodičkách a úzkých šatech. #vrrr A na konci se všichni (a jedna dáma!) [zcela] svlékli a namazali dětským olejíčkem a pak [ne zcela] ve tmě odešli.
Taky jsme byli včera na premiéře Evangelia podle Brabence, což byl pro mě docela zvláštní film, ale asi je dobře, že nějaký takový je. A po promítání se konalo opulentní občerstvení ve formě asi šesti druhů pomazánek. Jó, pomazánky, na ty mě užije, rybičková je mou all-time favorite, ale dobrou vajíčkovou nikdy nepohrdnu. Podělte se se mnou o nějaké své pomazánky nebo filmy a divadla poslední doby! : )
Tyhle šaty jsem si původně chtěla vzít ke státnicím, je to H&M Trend, dají se rozepnout shora i zdola (pánové možná ocení) a dělají podle mě moc sympatickou siluetku. Připadám si v nich, jako kdybych zrovna vylezla z Leknínů v pařížské Orangerii. : ) A proč jsem si je k té státní zkoušce nakonec nevzala? Abych je nezačala nesnášet a neměla potřebu je zapálit, kdyby se mi zkouška nevydařila. Raději jsem si oblékla jednoduché oranžovo-fialové šaty, které mi už jednou úspěch zajistily - u daňového systému ČR. A ono to vyšlo i podruhé.
Taxi, prosím! jsem dneska nezaslechla ani jednou. Ne že bych teda byla schopná někoho svézt, ale stejně! Věřte, že se do ní vejde o dost víc než jen rohlík s máslem a salámem. Měla jsem v ní deštník, peněženku, Chubby Stick, klíče, externí baterku a mobil. Spolu s loďkou patří taxi mezi mé oblíbené kousky - stačí mi se na ty dvě jenom koukat a usmívám se. Znáte to, máte to tak u nějakých bot nebo kabelek taky? : )
O Berlíně jste si u mě mohli počíst tady a třeba tady (a pokud jste tak ještě neudělali, tak do toho - a ještě si za trest přidejte článek o festivalu). Z toho všeho je vám určitě jasný, že Berlín zbožňuju. Teprve nedávno jsem si uvědomila, že mám vlastně ráda Německo celkově, Leipzig je bezva /ten památník..!/, Drážďany jsou klasika /mému domovu nejbližší Vapiano!/ a brzy se snad podívám i do Mnichova. Po Vánocích jsme se Terkou (tedy s Dívkou s tulipánem) a chlapci vydali do Berlína na pouhé tři dny, ale byla to sranda každou minutou. Byt jsem našla po dvou hodinách hledání a klikání na Airbnb (více si určitě rádi přečtete) a byl trošku zvláštní. Všude sošky, postavičky, totemy, buddhové, maneki-neko(čky), k tomu z kůže stáhlý Garfield a tak vůbec. Ale bylo tam fajn!
Taky jsme rapovali (Guten, guten, haló, kdo je tam? Terka, Eda, Martin, super partu mám! Apotéka, apotéka, všech nemocnejch je to mekka a na nohách sexy čižmy, kolem krku dobrá deka!), tančili v Sony Centru, v noci navštívili Reichstag, přejídali se ve Vapianu, půlhodinu hledali /půlhodinu šli nejdelší berlínskou ulicí, protože ta sto patnáctka přece musí bejt blízko už!/ CDG, abychom stejně přišli v polední pauze (neva, dali jsme si vedle bagel). V cizině se vždycky chuťově rozmazluju, děláte to taky?
Pusťte si video, které jsem natočila na ťuťu ňuňu kamerku od Canonu (Canon Legria Mini) a které mistrně sestříhal Lukáš z Bayograf TV /dík!/. A dejte si fotky a bude vám dobře!
