Sandra Kisić

Strávit sobotní dopoledne v naprosto prázdné budově Mánesa a ještě se přiučit něco o focení? Na to nešlo nekývnout i přes nekřesťansky brzkou hodinu (10 ráno!) a bolavá záda. Canon uspořádal (prakticky jen pro Lucku, Adlu, Paulu a mě) krásný workshop se slovenskou fotografkou Petrou Ficovou /dvorní fotografka Darinky/ a neuvěřitelně rozkošnou patnáctiletou (!!) modelkou. A přítomny byly i nádherné šaty například od Jany Mikešové, Ivany Kaňovské a dalších hvězd. Já se zamilovala do těchto zelených od Kateřiny Geislerové, ke kterým mi ale zjevně pár centimetrů chybí. Ale střih je to přesně ten můj oblíbený! A ta zelená mi taky docela jde, no ne? : )

Ten prostor je tak skvělej, chci tam žít. Evidentně jsme musely vypadat dost zábavně, protože po nás neustále pokukovali všelijací turisti, občas si i to naše blogerko-fotografko-modelkovské aranžmá fotili. Při odcházení jsem se dotázala, zda si jeden velikánský trs balónků můžu vzít. "No jasně, co my s tím tady!" Ooooh, balónky! Věděli jste, že jeden velký

balon

je buď právě

balon

nebo i

balón

, ale malé

balónky

nejsou

balonky

? A zábavná

balonková

příhoda je zas s krátkým óčkem. A máte to.

Nejen díky Betty, ale hlavně díky Betty jsem se zamilovala do třpytek. U Betty linkuju přímo na sekci 'All That Glitters', u které mám vždycky takový ten naléhavý pocit 'TO POTŘEBUJU', určitě ten pocit také znáte. Betty buď cestuje nebo se třpytí a nebo je z ní Michael Jackson, taková ideální žena podle mě. Ovšem já jsem bohužel přišla na to, že nejsem dostatečně kompatibilní s kabáty/bundami/topy s flitry. Tedy spíš mé vlasy. Tolikrát jsem si už zkoušela 'the perfect sequin jacket' a tolikrát mi ty flitry div neutrhly celý vlasový porost. A to znamená co? Že se budu muset spokojit pouze s botami a kabelkami. A sukněmi, jelikož tam mé vlasy zatím nedosáhnou.

Ono najít dokonalou kabelku s flitry je taky docela kumšt, nevěřili byste. Mám jednu Sisley s červenými flitry. Mám ji nejmíň pět let, ale ještě ani jednou jsem si ji nikam nevzala. Ne proto, že by červená ve spojení s flitry vypadala lacině (i když ok, asi trochu jo), ale protože to prostě není ono. Zato když jsem v drážďanské Zaře uviděla tuhle kabélečku do ruky, hned mi začalo srdce tlouct rychleji. Vážení, to je to slavné ONO, pomyslela jsem si. Hm, cena nikde, to zas bude nějaká pálka. Ale tak co, zkusím se zeptat prodavačky. "Vierzig Euro." Aha, dík... "Né, počkejte," zavolala na mě německy. I když nerozumím ani slovu, pochopila jsem, že je teď ve slevě. Takže šest euro.

WINRAR, drazí.