Šťastné špunty

Modelová situace. Máte iPhone a iPod, tedy dva páry sluchátek. Jeden půjčíte kamarádovi ("sakra, pojedu teď domů hodinu a půl a zapomněl jsem si doma sluchátka") a druhá jsou někde, neznámo kde, - nejspíš v černé díře (v jedné z kabelek). Šťastné ponožky už jsme tu měli, s poslechem hudby by vám stejně nepomohly, takže na řadu přichází švédské šťastné špunty do uší. Já jsem je dostala, ale mají je i na Alze nebo v iStyle (asi si zajdu ještě pro nějakou barvu... stříbrný nebo červený!). Ze začátku jsem je vůbec nechtěla vybalit, vždyť ta nota je tak krásná! A včera jsem po měsíci používání náhodou zjistila, že mají mikrofon (furt jsem si říkala, že je to nějaký spojovátko těch dvou šňůr), takže teď v zimě rezignuju na držení mobilu u ucha při telefonování, protože mrznu. Radši odkliknu hovor a nechám ho v kapse (spolu s rukama).

Jak to děláte vy, nosíte rukavice? Já mám vždycky prsteny a buď bych se do rukavic nevešla s nimi - nebo by je ty prsteny poničily. Palčáky? Nenosit prsteny? Sundat prsteny, nandat rukavice, sundat rukavice, nandat prsteny? Druhá fotka je moje oblíbená - happy Buddha, Happy Plugs! : ) Fotila jsem to na kočičí kožešině (úplně jak Lanvin, co?) v bytě, který jsme si na dvě noci pronajali v Berlíně přes Airbnb, který všem doporučuju z celého srdce! Je to osobitější než hotely - a většinou i o dost levnější.

Mám, co jsem chtěla

Před dvěma měsíci jsem kdesi narazila na tuhle rozmilou hvězdičku. Jasně, na Asosu byla k sehnání od Johnny Loves Rosie (značka, od které mám tu megamašli), ale poslední dobou mám tak nějak dost krásných bižuterních šperků. V červnu jsme si s kamarádkou koupily v Sarajevu nádherný řetízek. V létě jsem ho nenosila, byla jsem stále u moře, ale měla jsem ho na sobě víceméně celý červen, září a říjen. Tři měsíce každodenního nošení se na něm fakt ošklivě podepsaly. Proto jsem si řekla, že od příště už jen věci, co mi vydrží. Zlato, stříbro, ba i mosaz - každým dnem čekám na pošťáka s mosazným řetězem.

Jeden poklidný říjnový večer jsem projížděla Etsy ve snaze najít řetízek se zlatou hvězdou. Všechny byly hnusný. Nebo drahý. A pak jsem narazila na nějakou slečnu, co vyrábí tyhle rozkošné šperky, objednala jsem si od ní řetízek za nějakých 35 dolarů i s poštou, 14 karátů mi bohatě stačilo. Minulý týden mrknu do schránky, ha, nějaký doporučený balíček na poště, YES IT'S HERE! Ten den jsem měla s kamarádem naplánovaný oběd, skočili jsme ale nejdřív na poštu pro moji hvězdičku. Hm, dopis od celníků. Hm. A v něm parník - jo, to jediný mě pobavilo. Parník s nápisem "Hola Nikita, pozdrav od PeeJaye!" Asi tři čtyři roky zpět jsem jela na jakýsi španělský víkend do nevím_jakých hor. Byli tam i čtyři chlapci ze zemědělky, i zrovna tento PeeJay, kterého jsem od té doby neviděla. Parník v úředním psaní, neslýchané!

Hodili jsme do sebe oběd a jeli na Košíře vyřešit to. Kdybych se s tím vyplňovala a skenovala a posílala a volala, trvalo by to prý nejmíň dva týdny, tak jsme se to vydali řešit osobně. Kamarád s tím má zkušenosti, tak teda ok. Proč to sakra neposlala jako gift, jak jsme se dohodly! Jedna přepážka, druhá přepážka, jedno patro, další patro, do skladu, k výdeji, vyndat fakturu, zalepit balíček, k první přepážce odevzdat fakturu, na třetí přepážku zaplatit dph (stopade), na čtvrtou přepážku pro potvrzení o zaplacení, na osmou přepážku zaplatit manipulační poplatek (96 kaček), na desátou přepážku odevzdat potvrzení o zaplacení, k dvacáté přepážce podepisovat lejstra, k výdeji a pro hvězdičku.

Debilní hvězda.