Insta #4

Dneska je 300. den letošního roku a včera se měnil čas, hurá! Prvních 68 dní mého roku 2014 jste si mohli projet TADY, dalších 62 dní TUHLENC, následujících 71 skvělých dní bylo V ČERVENCI, takže teď tu máme říjnovou kolekci s novými a rozkošnými 99 dny. Uf, dalo to práci, ale zas jsem si připomněla všechny ty krásné chvíle Česka, Polska, Chorvatska, Skotska, Ameriky... Pokud mě na Instagramu nesledujete, tak jsem tadyyyy!

Jela jsem s Bárou do Chorvatska, kde jsem si parádně zaběhala, objevovala kočičky po celé pláži, připomněla si, že čínské obchody nestojí za nic, koupila si čokoládu se slanými preclíky, prozradila vám své plážovky, vychutnávala si světlé nebe a osvěžující moře, jela poprvé na vodním skútru... a prostě mi bylo moc fajn.

V srpnu jsme s Janem

letěli

do Skotska! Páni, to vám bylo prostě

nejkrásnější

, celá se tu tetelím a červenám. Byli jsme v

Edinburghu

a byli jsme i v

Glasgow

, občas se díky okolí cítili jako Harry Potter, okusili jsme davové šílenství kolem festivalů (především

Fringe

a paní s obručí), cpali do sebe ty nejlahodnější a nejkaloričtější anglické snídaně (fazole, vejce, hash browns, žampiony, šunčička... French toast, snídaňové burrito a spoustu dalších dobrot) a dokonce jsme navštívili i nějakou tu galerii a muzeum! Vydali jsme se k lodi Britannia, ale bohužel moc pozdě, bylo už zavřeno, takže jsme se klasicky zase nadlábli jako králové. Užívali jsme si čerstvého vzduchu u moře a pobíhali po pláži, hřáli se v malebných kavárničkách, vykupovali skotské charity shops, kupovali pivo u Poláků a čas od času si udělali fotku na Instax. K tomu jsme se na začátku dobývali do špatného bytu a pak v tom správném se klepali zimou pod fialovou dekou a na ten den koupených

luxury

polštářích (a naštěstí potom objevili topení). A autobusy tam mají wi-fi!

V létě jsem si zase zvykla nosit ve vlasech čelenky (a na hlavě sluchátka), taky jsem si pořídila nového mobilního

parťáka

, omrkla novou

Topshopáckou

kolekci

Marques x Almeida

(ó, ta džínovina), nadšeně si koupila srdíčkové rozdělovátko na dvoje sluchátka, poslala překrásný pohled z

Krakowa

a cvakala na kompaktní foťák.

Zase jsem se po době zamilovala do Prahy. Do čínských jídel (to kung-pao! ta zmrzlina s machou! to špenátové goma-ae!), která uvařila Emma, do focení kalendáře

Czech Fashion Illustrated

(těšte se, budu dubnová!), do čínských koláčků štěstí a toho, co mi predikují, do "skoro-synovce" Hajíka, který roste jak z vody (a jeho zuby taky, au), do

fro-yo

ve Vodičkovce, do olivového chleba, který maminka přivezla až z Athén, do skleněné konvice v

Bistru 8

a do

Nikonu

!

Tady asi není ani potřeba komentovat, prostě jsem teď byla nějakou dobu tenisková. Ale nebojte, to teď se změnou času skončilo a v teniskách mě do příštího roku už nepotkáte! A ty moje

Conversky

a

Nike

to budou muset přes zimu vydržet v krabicích.

#sorry

I v Česku jsme se ale s Jeníkem měli nejlíp! Jezdili jsme na chatu, kde jsme grilovali masíčko a kukuřici, zabíjeli vosy (teda spíš... zabíjel), četli si knížky, na které v internety pokryté Praze není čas a dělali si výlety všude kolem (třeba na hrad Lipnice nad Sázavou, tam jsme si pochutnali na bramboráku u Švejka). Pustili jsme slzičku

svatbě za Prahou

, kde jsem poznala skvělou Sandru (stejně vysoká, +- stejně stará, stejně malá noha, Sandry jsou super, ne?) a málem chytila květinu. Nafotili jsme pár krásných fotek

pro IKEA

a Honza mi udělal borůvkové lívance, po kterých dychtím ještě teď. Taky během mého Chorvatska vylezl pětitisícový

Kazbek

a mně poprvé od někoho přišel pohled dřív než odesílatel. No a zjistila jsem, jak je skvělé mít doma levnou (zdarma!) pracovní sílu, která vám s radostí spraví náhrdelník i brýle do dalšího dne. Doporučuju. Si najít taky takovou pracovní sílu.

Kosmeticky jsem tak trochu zamrzlá na levelu

přirozená

, protože na ty kosmetiky nějak nemám tolik náladu a trochu mě i zlobí

ekzém

. Ale

Ultrabalm

z Lush je všemast, která ničemu neuškodí, kamarádkám jsem z Ameriky přivezla

eos mazátka

, nalakovala si nehty perletí a třpytkami z

Topshopu

, očichala celé

Lush

Vánoce, vzala Simpsonovské

MAC

stíny až do LA, navoněla se novou

DKNY

vůní #MyNy a skákala do vzduchu radostí z

Clinique

vzorečků na cesty.

Poprvé v životě jsem letěla letadlem víc než nějaké tři čtyři hodiny. A poprvé takhle velikánským letadlem s toooolika sedadly! V Los Angeles jsem jedla úplně neskutečná a dokonalá jídla, všechno bylo raw, organické, čerstvé, fair trade a tak dále, od banánových palačinek s javorovým sirupem přes růžovou limonádu až po vajíčka v našem

hotýlku

, kde bydlívala i Marilyn. Navštívily jsme s Natálkou

Getty Center

a zatoužila po těch (asi zbytečně drahých)

Wildfox

brýlích.

Rychle jsem si zvykla na to modré nebe, úplně jinak modré než nebe evropské. Na obláčkové vzkazy z letadel, které jsem znala jen z filmů, na palmy, které rostou opravdu všude, na atrakce v

Universal Studios

, na krevetkové večeře u

Bubby Gumpa

, na vylidněné i přeplněné pláže v

Santa Monice

a na ty nejlepší džusové kombinace světa.

Hlavním cílem mého vejletu do Los Angeles byla (díky

Martinovi

) účast na

66. Emmy Awards

, kde jsem ochala nad

Zooey Deschanel

a na parkovišti potkala nějaké ty hvězdičky z

Game Of Thrones

. Mrkla jsem i na

show Jimmyho Kimmela

přímo na chodníku slávy, vážně přemýšlela o nákupu plyšové zmrzliny (not really), dumala nad velikostí kalifornských šťavnatých borůvek a zbaštila nejlepší pizzu mého života /ricotta + máslová dýně + bylinky/ v

Urth Caffé

, kam chodí samé celebritky.

Po devíti dnech v LA jsem jela do San Francisca mexickým autobusem s mexickým řidičem a Mexičany, seděla na nejhorším rozbitém sedadle a na každé zastávce musela dát řidiči dýško

jeden dolar

(aspoň, že tak,

pesos

jsem u sebe neměla). Ale odměnou mi byl sanfranciský slaný oceánský vzduch, čerstvá zmrzlina od

Dreyer's

, každodenní jízdy

Uberem

i ferry z Larkspuru, tu a tam nějaký ten pejsek, výlety po

Corte Madera

,

Sausalitu

a

Tiburónu

, vracení se domů po

Golden Gate Bridge

(toho pohledu jsem se nemohla nabažit). Ono jakéhokoliv pohledu v SF jsem se nemohla nabažit, ty krásné domky, šílené ulice, lázně

Sutro

a příjemné počasí udělají své.

Poprvé ve svém životě jsem také na denní bázi platila dolary. Nyní asi jednou z mých nejoblíbenějších měn. Samosebou jsem si udělala radost u

Viktorky

, vyjela až nahoru na

Coit Tower

, pila džus s chia semínky, trošku se zklamala na

Pier 39

, vyfotila si

#goldengateselfie

, rozzářila se u růžového bouráku a růžové

marshmallow

kuchařky a jedním hltem do sebe hodila sépiové těstoviny s limetkovo-mátovou redukcí a piniovými oříšky, mňam!

Ale musím říct, že mi Praha chyběla. Pohled na

Pražský hrad

z jedné střechy

Václaváku

, automat s plyšáky v Kolíně na nádraží, psí holčičky a chlapečci, natáčení

Ano, šéfe!

v příšerné restauraci na Národce, plavba po Vltavě s mou

papírovou lodí

a můj pokus o

pití kávy

.

Pak přišlo i nadšení z

YAM YAM Express

v centru Prahy, první podzimní mlhy na Žižkově, designový obchod s

Botas 66

, mé pěkňoučké líčení vizážistkou

Štěpánkou

, most v Kolíně, věcičky na stole,

Pau

oslava a filmový festival

Be2Can

. Tadá!

Insta #3

Včera byl 200. den letošního roku, prvních 68 dní mého roku 2014 jste si mohli projet TADY, dalších 62 dní TUHLENC a teď tu jsem s dalšími 71 skvělými dny! Pokud mě na Instagramu nesledujete, tak to koukejte rychle napravit! : )

Koupila jsem si nějaké dobrůtky v Marks & Spencer, navštívila Pokoje, byla uchvácena melounovými (a hamburgerovými!) žabkami v H&M, jela na poštu pro tříkilový balík od Coca-Coly, stala se ze mě příležitostná taxikářka, všude kolem jsou teď najednou a překvapivě SLEVY, utratila jsem celé kapesné v Angelato a podivovala se nad odpérovanými Adidaskami.

Zaletěla jsem si na pár dní do

Londýna

(ale o tom více již brzy!), tam jsem si dala sushi, zmrzku, prošla si

Selfridges

, vrátila se do dětských let s čokoládovými hvězdičkami, objevila svět dospělých s čokoškou od Wonky a drinkem u

Jamieho

, stala se závislou na pomerančích v

Camden Town

a londýnském metru.

Kromě toho jsem jedla a pila samosebou i v Praze, s brýlemi

Harryho Pottera

jsem si v

Café Fra

užila Johna Lemona, zkusila sushi v

Sušírně

(a asi si ho tam znova úplně nedám), dala si svůj oblíbený čaj v designovém

Café B. Braun

, jela kabrioletem někam do Břežan, praskla nadšením z toho nejlepšího salátu na světě (listy červené řepy, avokádo, brusinky, chia semínka, konopná semínka, kuře, mangovo-limetkový dresing) v jednom z nejlepších podniků ve Vídni -

Joma

, zaletěla si na sedmikráskovou limonádu do

Záletné sovy

, furt si objednávala sushi ze

Sushi Time

, ladila si svá

Sony

sluchátka s outfitem a dostala ty nejkrásnější

H&M

šaty letošního roku.

S klukem jsme výletovali po jeho vlasti a bylo to bezva! Ve

Světlé nad Sázavou

jsme si dali točenou zmrzlinu, postavili jsme si společnými silami stan u chaty v

Kališti

(kde jsem poprvé řídila auto!), šli jsme do kina na

Hvězdy nám nepřály

a ukáplo pár slz, prošli se po

Děvíně

, odvezli kamarády na letiště, zašli si poslechnout pár hvězd a hvězdiček na

Točník

v rámci

Českých hradů

... A já ještě snila o stromech a učila se s Mášenkou na státnice. No a taky jsme si zajeli do

Vysokého nad Jizerou

!

A taky jsme s tím mým rozmilým chlapcem jedli a jedli, znovuobjevili jsme

Naše maso

a hned vedle si skočili pro chlebíčky do

Sisters

, přejedli se v

Tavern

a pak dvě hodiny jen trávili, snědli tak půl kila sushi na

running sushi

, strávili zábavné odpoledne v

Dish

a jedno další v

Hard Rock Café

i s Pau a Adlou, já se naučila vajíčko na hniličko (dle Deníku Ládi P.) a ovocné knedlíky (s pomocí Janovy maminky) a taky jsme v jednom týdnu měli dvakrát kapra!

Naprosto jsem se zamilovala do

Paní Apolenky a velké jitrnicové záhady

ve svých dinosauřích legínách - a tu knihu vám všem doporučuju, je to krásný i jako dárek i prostě tak do knihovničky. A je to plný lásky! Jela jsem hodiny a hodiny do

Vídně

na opravdový skok (a o tom taky brzy!), přetírala si rty denně tím nejlepším

MAC

produktem letoška -

Patentpolish

! : ) Objednala si předplatné na

Dvě děci

, pro všechny milovníky vína a i ty, kteří s vínem tak nesympatizují, naprostá nutnost! Byla jsem v oblacích (v letadle do Londýna), koupila si nové černobílé boty, ač mě od nich všichni odrazovali, rozplývala se s

Cadbury's Flake

, našla si osobního ochránce

Stormtroopera

a čichala k pivoňkám u pana

Diora

.

Poslední tři dny jsem strávila v

Ostravě

na

Colours

, kde jsem lehounce přednášela v rámci

PechaKucha Night Ostrava

, poznala spoustu úžasných lidí, nechala se ne tak úžasně okrást ve stánku s vege burgery, kde mi na pětistovku vrátili jako na dvě stovky, hádat se s nimi nešlo (

"Já tu žádnou pětistovku nemám, vidíte? Samé dvoustovky!"

- argument, že já žádnou dvoustovku neměla, byl k ničemu). Pár poznatků: děti se koupou ve fontáně nahé a za fotku vyžadují peníze, lístek na 30 minut v tramvaji stojí dvacku (ale aspoň je hezkej), pošta je hned naproti nádraží a... V Ostravě je vedro a taxíky dražší než v Praze. Jo a taky jsme s

Adlou

na dvojstránce v

JOY

a mně nezbývá než pít doma jen a jen

Carling

!

Insta #1

Tak jsem si řekla, že sem čas od času dám nějaké ty instagramovky, protože ne všichni touto aplikací disponujete a určitě všichni nestihnete sledovat všechno, takže se nějaký ten souhrn občas šikne. I mně pak na památku! Teď si pojďme zrekapitulovat letošní rok, čili předcházejících 68 dní. Adam Mišík včera vyhrál /fakt těžkou/ cenu za Objev roku na Óčku, gratuluju! Zajela jsem si s Adlou do Drážďan pro Kenzo obal na mobil /který bude časem, ehm/, vyzkoušela si kamarádky Pandoru a pak i Bruno Mars kšiltovku /mmmmm/, stala se majitelkou těch nejkrásnějších šatů (a sukně!), zděsila se s deštníkem sněhu, ZAČALA JÍST SUSHI, dala si na narozeniny nejlepší dortík u Paula, oslavila Silvestr velice zábavně, zúčastnila se Clinique školení (a klobouk dolů všem konzultantům a konzultantkám!), pózovala s mikrofonem s nejrozkošnější dívenkou, se kterou jsme pak šly i nesmyslných pět pater pěšky, protože jsme netušily, že existuje výtah, abychom mohly obdivovat Beatles Vansky /brzy zjistíte víc!/, udělala si narozeninovou radost v Sephoře, vyvětrala auto... A pak jsem taky zašla na úžasnou výstavu koček (a chtěla si je všechny odnést domů), skočila do kina na Robocopa /super/, LEGO příběh /paráda/ a na 4DX NON-STOP - což bylo mé první 4DX kino a bylo to neuvěřitelný! Doporučuju všem, letadlové filmy jsou na to jak dělané - akorát by se mohli zbavit trapného kouře, který si člověk užije možná tak v první řadě. Jen nás trošku překvapila cena - s klubovou kartičkou Cinema City a ISICem a vším, co prostě může zaručit nějakou slevu, vyšla jedna osoba na pouhých 255 korun (a to to nebylo ani 3D, to by bylo ještě o dvacku víc), proto jsme se ceduli "Šatna je zdarma. Děkujeme za pochopení." pak už moc ani nedivili. S Pauko jsme počítaly peníze vybrané na prvním Pražském vývaru (přijďte příště!), pak jsem /opět převážně s Adlou/ objevovala nové (a navštěvovala staré) podniky v Praze - a za zmínku stojí Sweet Secret of Raw, Angelato, Kavárna Muzeum, Café B. Braun, Kafka Snob Food, Deštník a Café Neustadt. Taky mám nějaké ty nové boty a netopýří pouzdro na mobil. Uf! Jste taky na Instagramu? Jak? : )