Pro Sandru králíkům

Asi si říkáte, kolik jsem toho musela vypít, že jsem dopadla takhle. Ale no tak! Jsou to deštníčky z prachobyčejných zmrzlin. Dobrá, ty zmrzliny nebyly jen tak ledajaké, nikdo z nás nedokázal sníst více než polovinu své zmrzliny - a to ani ti největší chlapi. Pokud někdy zatoužíte po podobné dobrotě, udělejte si výlet do cukrárny Miami v Biogradu na Moru, malého přímořského městečka, kde skoro nic jiného není. Na sobě mám overal z Asosu (kde jsou teď měga 70% slevy, by the way), ale je mi dost krátký a člověk si pod něj nemůže vzít ani podprsenku, aby nebyla vidět! My na ten výlet jeli rovnou od pláže, takže mám na sobě plavky s květinkami z H&M, na první fotce je to lehce vidět, ale neva, že.

P.S.: V pondělí jedu opět, již potřetí, do Berlína. Pokud máte nějaké místo/kavárnu/obchod, kam se prostě musím podívat, tak se prosím podělte! Turistické klasiky mi vyjmenovávat nemusíte. : )

Nespal se (aka opalování část první)

Po takřka dvou měsících u moře jsem se rozhodla vám přiblížit svoji plážovou výzbroj (a tím teď nemám na mysli své fancy schmancy plavky, klobouk, šnorchl a masku). Přemýšlela jsem, zda vám to všechno nasázet do jednoho článku, nebo to rozdělit na dva. Rozhodla jsem se pro druhou variantu, nemůžete mít přece všechno, tím pádem vám dneska přiblížím první polovinu mého pobytu u moře. Vzhledem k tomu, že tu jsem sedm týdnů, tak si to můžete vztáhnout na sedm dní klasické dovolené. Co je pro mě týden, může pro vás být den. Co by ne, stejně půlku týdne pracuju (a taky trochu cestuju, že). A když už se jednou na tu pláž dostanu/dokopu, tak tam stejně víc než dvě tři hodiny denně nevydržím. Nejsem moc chytrá, většinou je to tak od jedenácté do jedné, dvou. Nebo od jedné do čtyř. Když já ale ráno prostě nevstanu a k večeru zas volá práce! Výmluvy, nojo, nojo. Buďte chytří a choďte tam od devíti do jedenácti a odpo po třetí.

První dva týdny chráním svůj obličej a citlivá místa (ňadra, meziplavčí, dekolt) padesátkou. Nesmějte se, spálím se jak cukr na rozpálené pánvi. Nebo tak něco. Měla jsem dvě padesátky, Biodermu a Sundance, obě byly fajn. Na padesátku se překvapivě dobře roztíraly, nebyly nějak extra hutné, Bioderma voněla o něco lépe, ale doporučuju obě.

Když jde o péči o tělo a obličej, tak já prostě věřím Clinique. Vím, že se nespálím, vím, že je to kvalitní, vím, že za tu cenu to jednoduše stojí. 40 na tělo jsem používala docela minimálně, abych pravdu řekla. Ale tu malou čtyřicítku - na obličej - jsem používala měsíc, ne-li déle, protože Bioderma, Sundance ani Sephora mi na obličej nevyhovují, tvoří se mi pak červené fleky na tvářích a čele, na zbytku obličeje pak pupínky. Nevím, čím to je, že by nebyly tak dobrý? : ) No, jelikož na tomto Clinique píšou, že je na obličej, tak by na něj nikdo neměl mít žádnou špatnou reakci, protože co je psáno, to je dáno! Mám ji u sebe neustále, je v kosmetické taštičce, která je furt u mě, takže i když se někdy neplánovaně z minuty na minutu jet někam na výlet, tak mám jistotu, že se mi (alespoň) obličej a dekolt nespálí. Po 6 týdnech používání mi stále půlka v tubě zůstává. Magic.

Třicítka je takovým ideálním začátkem pro tmavé typy. Já jsem sice hnědooká a mám tmavě hnědé vlasy, ale spálím se jak nic. Hm. Krásně jsem se celá namazala třicítkou, lehla si na pláž (NA HODINU) asi ve tři, přišla na hotel, "hele, jsi nějaká červená mezi trojúhelníčky," myšleno ano, mezi trojúhelníkovými plavkami jsem měla jasně červený trojúhelníkovitý (náhoda) flek. Prostě jsem si to malé místo o velikosti dvou centimetrů čtverečních nenamazala. Kretén. Z červeného fleku se stal tmavě hnědý flek, teď mám světle hnědou, ale stále viditelnou skvrnu v meziňadří, protože já se prostě neopálím tak, aby rozdíl nebyl poznat. Tahle Sundance třicítka mě hodně zklamala. Je totálně vodová, nemám vůbec pocit hydratace a nevoní mi. První Sundance výrobek, co mi vyloženě nevyhovuje. Mám dvě, chce někdo tu jednu ještě? ; ) A Bioderma naprosto v klidu, nemám k tomu ani komentář, je ve spreji, to sice nemám moc ráda, ale tohle sprejuje kytičky. To se mi líbí.

Clinique je super v tom, že má kromě vysoké ochrany před UVB zářením i vysokou ochranu před UVA, což hodně opalovacích krému nemá, byste se divili (někde jsem četla, že La Roche Posay tvrdí, jak mají vysokou ochranu před UVA i UVB, ale u toho UVA je pravda trochu jinde). Skvělým článkem na toto téma (celkově opalování) je toto, všichni povinně přečíst! Sundance 30 jsem moc nepoužívala, proč taky, měla jsem přece Clinique. Je hutnější než dvacítka (a přijde mi dokonce, že je hutnější i než padesátka, což je trošku... zvláštní), ale účinky má stejné a platí o ní to samé, co o dvacítce - níže. Především tu, jako u všech Sundance výrobků, vítězí cena.

Sephoru jsem moc nepoužívala, zase sprej, nejsem fanda, ale všechno, co by měl správný dvacítkový krém splňovat, splňovala. A dost se mi líbí obal, takovej správně designovej, na to já jsem. A zas u Clinique se mi líbí, že mají všechny obaly stejné. Jen aby se vám nestalo to samé co mně - aneb After Sun není patnáctka (žertuju, má to úplně jinou konzistenci a barvu, nebýt toho, tak jsem rudá až za ušima. Doslova.) Tenhle sprej je sice jen takovou fajnovkou, něco jako je termální voda ve spreji, moc to nevydrží, ale stříká to parádně. Mrk mrk.

Konkrétně tento Sundance nalevo (a ono i ten napravo, stejná formule) je králem králů dTestu - viz článeček. Koupila jsem si rovnou dvě půl litrovky, protože se tím mažu na pláži konstantně tak tři týdny. Jo, mažu se furt, mám strach, že se mi zas někde udělá flek ve tvaru papírového draka. Nebo kosočtverce. Nebo něčeho horšího. A většího. Ten Sundance napravo je léto, kokos, piña colada, trochu Bahamy, písek, láska, štěstí, snědla bych ho. Takhle má vonět opalovací krém. Sice jsem málem měla tendenci se olíznout, ale vydržela jsem to. Na druhou stranu mi přijde, že vysušuje o něco více, než ten nalevo (že by více alkoholu?), ale dá se to přežít.

U všech těchto opalováků silně doporučuju nejíst je, nepít je, nedávat si je do očí a ostatních sliznic. A mazat se pořádně. Správné množství je cca 20 ml krému na celé tělo (když ho máte jako já), což znamená, že vám jeden ten krém vydrží na deset namazání se. : ) A pokud vám po létě přece jen nějaký ten krém zbyde, dejte ho někam dolů dozadu do ledničky (nebo aspoň do studeného sklepa či špajzu), ať vám hezky vydrží na léto 2013. Inu, mí milí, to by pro dnešek bylo vše. Příště se můžete těšit na článek o jídle a pak na nízkou ochranu před sluncem a péči o tělo po slunění.

Good food for good people

Že jsem docela hamburgerová, to víte. Nejím je denně, ba ani každý týden, ale tak jednou měsíčně si pořádný burger (rozuměj - žádný McDonald's nebo KFC) dopřeju. Ať už v Jámě, Globe, The Tavern nebo v T.G.I. - prostě někde, kde to s tím masem umí. No a naposledy jsem burger měla někdy v červnu v T.G.I., přejedla jsem se a pak skomírala na (nejlepších!) Men in Black III. Ale k jádru věci! V sobotu jsme s mojí krásnou kolegyní delegátkou dostaly chuť na burger. A protože ona si v jednom lokálním fast foodu dávala k obědu ciabattu s kuřetem, věděly jsme, kam jít. Pokud někdy budete v Záhřebu nebo ve Vodicích, nesmíte minout GoodFood. Já jsem si dala BBQ Burger (salát, žampiony, orestovaná cibulka, vypražená pancetta, sýr, bbq omáčka) za 23 kun - to je zhruba 75 kaček. Byl luxusní, a i přes to, že jsem sundala vrchní housku, jsem ho málem nezvládla. Jíte horní housku? Já se v T.G.I. naučila ji prostě nejíst. Proč taky... No a klasicky jím burger kolem dokola, až mi zbyde to nejlepší. Kamarádčin Greek Burger taky můžu doporučit (salát, rajčata, paprika, cibule, feta, řecký sos), celá se po něm oblizovala.

No a to nejlepší na konec. Jasně, dobrý burger udělá svoje. To křupavé maso (čerstvé, nic z mrazáku!) je sice dokonalé, ale kdyby ta obsluha nebyla taková, jaká je, tak... tak bych tam stejně kvůli tomu jídlu chodila, no, dobře, přiznávám. Pán, co nám burgery prodával, byl jedním z nejmilejších osob, které jsem tento rok poznala. Lehce si s námi během čekání na jídlo popovídal, já se zeptala na ony dobrůtky ve sklínkách, on se rozpovídal o úžasné cukrářce

Tee Mamut

(skvělý příjmení, co? A jméno Tea se mi taky vždycky líbilo!), ze které jsem nyní nadšená i já. Je jí 24, nakrmila i Natalie Portman a momentálně jí "z ruky" zobou celé Olympijské hry! Každá jsme dostaly jednu skleničku těchto sladkůstek (cheesecake a čokoládička) na ochutnání. Jo, málem jsme pak umřely. Líně jsme se povalovaly na židlích a vtom zas přišel onen nejmilejší Filip s medovou rakijí (pálenkou). Silná, ale dobrá. Povězte, kolikrát jste měli vy ve fast foodu tvrdý alkohol? : )

Nechoďte v noci ven

Milí drazí, jsem fakt amatér. Jsem tu měsíc a spálím se, no je to normální? Díky, Panthenole, za Tvoji včerejší pomoc. A jsem double-amatér, už tři dny po sobě jsme s kamarádkou zaspaly snídani a pak mlátily zdí do hlavy (nebo obráceně), snídaně jsou dobrý, achjo! Poznámka pro příště (či pro dnešní večer): vraťte se dřív než ve tři ráno. Prosím. Chci snídat aspoň zítra, v sobotu to stejně nestíhám. Doufám, že vy snídat stíháte. Protože naše řešení úplně ideální není - první den jsme to vyřešily zbytkem čokolády a čokoládového mléka, druhý den jsme si koupily mini bruschettky a banány, dnes jsem si dala poslední banán, co zbyl, a kamarádka poslední pytlík sýrových bruschett. I tak by to něco ještě chtělo, tak si asi budeme muset jít pro jogurt a pečivo, nebo tak něco. A překonat lenost. Snídejte.

Tílko - Bershka, šortky - ustřižené Esprit, boty - Mango (a vzadu krutě řežou), kožená taštička na mejdlo - COS, na nehtech - Max Factor Glossfinity, na rtech - Clinique Chubby Stick (odstín Oversized Orange)